Do kin jde o film o neonacistech, kteří vraždili
kebabové vraždy
NOVÉ
Foto: printscreen / youtube
Do německých kin tento týden vstoupil nový film Fatiha Akina nazvaný Odnikud (Aus dem Nichts). Velmi očekávaný snímek je inspirován útoky neonacistické skupiny Národněsocialistické podzemí (NSU), která stojí za deseti převážně rasisticky motivovanými vraždami.
NSU tvořená dvěma muži a jednou ženou zavraždila v letech 2000 až 2007 po celém Německu osm lidí tureckého původu, jednoho muže řeckého původu a jednu německou policistku. Trojici, která většinou používala zbraň české výroby, je připisováno i 15 přepadení bank a dva bombové útoky v přistěhovaleckých čtvrtích Kolína nad Rýnem, které si vyžádaly přes 20 zraněných. Německá policie přišla NSU na stopu jen náhodou v roce 2011.
O trojici neonacistů a jejich obětech vzniklo už několik dokumentů a televizních filmů, snímek Odnikud se od nich ale hodně liší. Čtyřiačtyřicetiletý Akin, který je spolu s Harkem Bohmem i autorem scénáře, jej pojal hodně po svém. Příběh, který německo-turecký režisér vypráví, se od skutečnosti na jednu stranu výrazně liší, na druhou s ní má mnoho společného.
Film se zaměřuje na Němku Katju Sekerciovou v podání Diane Krugerové, která při bombovém útoku přijde o manžela a syna. Taková událost se ve skutečnosti neodehrála a i další části příběhu se s ní výrazně rozcházejí. Avšak šok a hrůza, kterou Sekerciová prožívá, když se o smrti svých nejbližších dozví, frustrace z vyšetřování policie, která o jejím manželovi častěji hovoří jako o podezřelém než jako o oběti, a obava z nejistého výsledku soudu s neonacisty jsou nejspíš pocity velmi podobné těm, které prožívali a prožívají skuteční pozůstalí obětí neonacistů z NSU.
Všechny tyto polohy dokázala podle kritiků výborně ztvárnit jedenačtyřicetiletá Krugerová, která za svůj výkon na filmovém festivalu v Cannes získala cenu za nejlepší ženskou roli. Ne všechny aspekty snímku jsou ale hodnoceny tak pozitivně jako výkon německo-americké herečky. Podle některých nechává film příliš nezodpovězených otázek nebo se mu úplně nedaří skloubit osobní a politickou rovinu. I přesto ho Německo poslalo do soutěže o Oscara za nejlepší cizojazyčný film.
V českých kinech by se snímek Akina, který se proslavil filmem Proti zdi, měl objevit začátkem příštího roku. Nejpozději příští rok by se také mělo rozhodnout o trestu pro Beatu Zschäpeovou, která je poslední přeživší členkou Národněsocialistického podzemí. Obžaloba pro ní požaduje doživotí.
