Izrael, Estonsko i Korea zvažují zavedení vlastní kryptoměny. Přístupem se ale liší
Státy chtějí zavést kryptoměny
NOVÉ
1
Izrael a Estonsko zvažují zavedení vlastní kryptoměny. A to i přes nepříznivé prognózy finančních expertů, zejména po propadu bitcoinu v předvánočním čase. Jejich iniciátoři i představy se však vzájemně liší. Například Estonsko, které se dalo cestou digitalizace státní správy, by chtělo takzvaný estcoin zavést hlavně kvůli podnikatelům. Izraelská centrální banka chce zase zavedením vlastní kryptoměny docílit zrychlení plateb a množství peněz v oběhu.
Estonsko je v Evropě první zemí, která zavedení vlastní kryptoměny zvažuje. S nápadem přišel vedoucí vládního programu e-Residency Kaspar Korjus. Estcoin by byl určen hlavně cizincům, kteří mají zájem v této pobaltské zemi prostřednictvím internetu založit firmu. V rámci programu mohou cizinci za tímto účelem získávat od roku 2014 digitální identitu.
Záměrem ale není vytvořit konkurenční měnu k euru, uvedl na svém blogu Korjus. Užívání kryptoměny by bylo zatím omezeno asi na 27 000 lidí, kteří nyní disponují digitálním občanstvím, takzvaným e-rezidentstvím. Teprve později by se estcoin začal obchodovat na tradičních burzách a specializovaných obchodních platformách.
Šéf estonské centrální banky Ardo Hansson ale k záměru zaujal rezervovaný postoj, podotýká list Handelsblatt. Uvedl, že nejde o vládní iniciativu a že s centrální bankou záměry nikdo nekonzultoval. Od zavádění oficiálních kryptoměn se v září distancoval šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi, který zdůraznil, že jedinou měnou eurozóny je euro.
Izrael chce kryptoměnu pro urychlení bankovních transakcí
Oproti tomu v Izraeli byla iniciátorem diskuze o zavedení kryptoměn izraelská centrální banka. Ta zvažuje její zavedení z praktických důvodů – chce urychlit platby a snížit množství reálných peněz v oběhu. Vláda je přitom ochotna zahrnout tuto položku do rozpočtu země v roce 2019, pokud banka bude chtít záměr realizovat, uvádí agentura Reuters.
Pokud Izrael kryptoměnu zavede, bude podléhat přísným regulacím. bude centralizovaná, bezpečná a bude ctít finanční pravidla. Nebude se tedy jednat o “adopci bitcoinu”. Tím, že se tvůrci kryptoměn spoléhají na technologii blockchainu, která umožňuje rychlé ověření majitele, dochází ke značnému zrychlení transakcí. Je tedy jedno, kdy k platbě dojde a eliminují se tím výpadky o víkendech a svátcích, jako je tomu u běžných převodů.
Cesta k vlastní kryptoměně je přitom podmíněná více faktory, důležitá je důvěra obyvatel, investorů i ostatních států, aby bylo možné provádět i zahraniční transakce. Izrael přitom zkoumá využití kryptoměny jako praktické řešení, ne jako finanční experiment či prostor pro spekulanty.
V Jižní Koreji chtějí zavést kryptoměnu studenti
Zato v Jižní Koreji není hlavním tahounem v zavádění kryptoměn vláda, ale studenti univerzity Sungkyunkwan v Soulu, informuje agentura Reuters. Více než tucet se jich sešel v jedné ze tříd, aby si vyměnili znalosti ohledně investování do kryptoměn. “Nechci už dále být učitelem matematiky,” uvedl třiadvacetiletý Eoh Kyong-hoon, zakladatel klubu Cryptofactor. “Studoval jsem toto průmyslové odvětví celé měsíce, více než 10 hodin denně,” dodal Kyong-hoon.
Podle analytiků je obchod s kryptoměnami pro korejské studenty stále přitažlivější, a to i přes veškerá varování. Proti se staví jak řada expertů, tak některé vlády. Rovněž se stupňují i hackerské útoky cílené na těžaře. Korejská vláda se tak rozhodla podle serveru CNN zchladit trh s bitcoiny tím, že zakázala otevírání anonymních účtů nebo dala úřadům pravomoc zavřít burzu, na které se s bitcoinem obchoduje.
V Jižní Koreji se denně uskuteční až 20 procent všech transakcí s bitcoiny. Země se snaží regulovat fenomén, který je do značné míry mimo dosah vlády i centrální banky. Přístup jiných států k virtuálním měnám se liší: zatímco Čína zaujala vůči bitcoinovým burzám tvrdý postoj, Japonsko letos uznalo bitcoin jako legální měnu.
