Svět nevidí ruskou agresi jednotně. Řada zemí invazi na Ukrajinu neodsoudila

RUSKÁ INVAZE

Svět nevidí ruskou agresi jednotně. Řada zemí invazi na Ukrajinu neodsoudila
Valné shromáždění OSN na mimořádném zasedání přijalo rezoluci, v níž ruskou agresi ostře odsoudilo. Foto: Shutterstock
1
Svět

Echo24

Poté, co Rusko 24. února zahájilo invazi na Ukrajinu, Valné shromáždění OSN na mimořádném zasedání přijalo rezoluci, v níž ruskou agresi ostře odsoudilo. Hlasovalo pro ni 141 zemí ze 193 členských států OSN. Řada významných států, včetně Číny, Indie a Jihoafrické republiky, se však rozhodla zdržet. Bylo by tedy iluzorní, kdyby se západní představitelé domnívali, že celý svět sdílí názor NATO, že za tuto katastrofální válku nese plnou vinu Rusko, píše BBC a rozebírá důvody, proč tomu tak je.

Ukrajina a její spojenci ohrožují Rusko už nejméně tisíc let, řekl před časem britské veřejnoprávní stanici ruský poslanec Jevgenij Popov. Plány NATO ohledně Ukrajiny samozřejmě představují přímou hrozbu pro ruské občany, dodal. BBC jeho názory označila za překvapivé a zároveň poučné s ohledem na zcela odlišný narativ, který předkládá Kreml.

Lidem v Evropě a na Západě znějí tyto výroky téměř nepochopitelně, představují až nehorázné ignorování pečlivě zdokumentovaných důkazů, píše stanice na svém webu. Přesto však podle ní tyto a podobné názory zastávají lidé nejen v Rusku, ale také na řadě míst světa. Každá země může mít své vlastní konkrétní důvody, proč nechce veřejně Rusko odsoudit nebo si znepřátelit ruského prezidenta Vladimira Putina, uvádí stanice.

Důvodů je podle BBC mnoho – od ekonomických či vojenských zájmů přes obvinění Západu z pokrytectví až po koloniální minulost Evropy.

Jako první zmiňuje Čínu, která podle ní možná jednou skončí jako strategický rival Ruska. Dnes jsou však tyto země partnery a sdílejí pohrdání, které hraničí až s nepřátelstvím, vůči Severoatlantické alianci, Západu a jeho demokratickým hodnotám, uvádí BBC. Připomíná, že Peking se už střetl s Washingtonem kvůli čínské vojenské expanzi v Jihočínském moři a se západními vládami kvůli svému zacházení s Ujgury, potlačování demokracie v Hongkongu anebo touze ovládnout Tchaj-wan.

Indie a Pákistán mají své vlastní důvody, proč si nechtějí znepřátelit Rusko. Dillí získává velkou část zbraní z Moskvy a po nedávném střetu s Čínou v Himálaji spoléhá na to, že jednoho dne může Rusko potřebovat jako spojence a ochránce. Nedávno sesazený pákistánský premiér Imran Chán je pak ostrým kritikem Západu, zejména USA. Islámábád také dostává z Ruska zbraně a potřebuje požehnání Moskvy k zajištění obchodních cest ve Střední Asii, píše BBC.

Stanice dále zmiňuje obvinění, které sdílí mnoho lidí zejména v muslimských zemích: a sice, že Západ v čele s USA je pokrytecký a řídí se dvojími standardy. V roce 2003 USA a Británie na základě falešných důvodů napadly Irák, což vedlo k dlouholetému násilí. Washington a Londýn čelí rovněž obviněním, že pomáhají prodlužovat občanskou válku v Jemenu vyzbrojováním Saúdské Arábie, které tam provádí letecké údery.

Pro mnoho států v Africe jsou ve hře i jiné, historičtější důvody. V sovětských dobách se Moskva snažila čelit vlivu USA a Západu dodáváním zbraní na kontinent. Na některých místech je pak dědictvím někdejší evropské kolonizace trvalý odpor k Západu, který se projevuje i dnes, uvádí BBC. Francie vyslala v roce 2013 vojáky do Mali, aby zabránila ovládnutí země Al-Káidou, ve své bývalé kolonii však není oblíbená. Většina vojáků odešla a nahrazují je Kremlem podporovaní žoldnéři z ruské Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) skupiny.

Sýrie – spolu se Severní Koreou, Běloruskem a Eritreou – ruskou invazi během hlasování podpořila, píše britská stanice. Proti rezoluci na začátku března hlasovalo pět států, kromě zmíněné čtveřice také samotné Rusko. Syrský prezident Bašár Asad se přitom v otázce svého přežití do značné míry spoléhá na Rusko.

Ale i dlouholetí spojenci Západu, jako je Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty (SAE), ačkoliv rezoluci podpořili, zůstávají ve své kritice Moskvy poměrně zdrženliví. Korunní princ Muhammad bin Zájid, který je de facto vládcem SAE, má dobré vztahy s Putinem, uvádí BBC. A saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán má naopak do značné míry nefunkční vztahy s americkým prezidentem Joem Bidenem. Když před lety Západ obvinil prince z objednání vraždy novináře Džamála Chášukdžího a většina západních lídrů se k němu stavěla chladně, Putin ho podpořil, píše BBC, podle níž na tento fakt vůdce Saúdské Arábie jen tak nezapomene.

Nic z toho neznamená, že zmíněné země – vyjma Běloruska – tuto invazi aktivně podporují, uzavírá BBC. Západ však podle ní nemůže předpokládat, že zbytek světa sdílí jeho názor na Putina, na protiruské sankce nebo ochotu Západu otevřeně konfrontovat ruskou invazi dodávkami stále těžších zbraní na Ukrajinu.