Němci si podřezali větve. Návrat k uhlí je bude hodně bolet

ENERGETICKÁ KRIZE

Němci si podřezali větve. Návrat k uhlí je bude hodně bolet
Návrat ke spalování uhlí pro Němce vůbec nemusí být lehký. Foto: Shutterstock
1
Svět

Markéta Malá

Německo se připravuje na velmi krušnou zimu. Aby ušetřilo co nejvíce ruského plynu, vymýšlí už nyní krizové plány a přichází s drastickými opatřeními, která lidem podstatně ukrojí z jejich pohodlí. A na milost je vzato také zatracované uhlí. Zeleno-socialistická vláda rozhodla, že alespoň na dočasnou dobu se chystá návrat k uhelné energetice, což jde přímo proti tvrdě prosazovanému zelenému obratu. Jen málo se však mluví o tom, že nahodit zpět elektrárny, které už nikdy neměly fungovat, rozhodně nebude lehké.

O tom, že návrat ke spalování uhlí bude nevyhnutelný i kvůli tomu, aby se kvůli energetické krizi a nezvladatelným cenám energií předešlo společenským bouřím, mluvil i místopředseda Evropské komise Frans Timmermans. „Pokud se naše společnost ponoří do složitého konfliktu, protože nebude na energie, nedosáhneme ani našich klimatických cílů. Rozhodně se nedostaneme, kam potřebujeme, když nedostatek energií způsobí zásadní roztržení ve společnosti. Navíc se musíme postarat o to, aby lidé v nadcházející zimě netrpěli chladem,“ prohlásil doslova, jak jsme psali zde.

A právě Německo nyní čelí největší energetické krizi od ropných šoků v sedmdesátých letech. Od poloviny června dostává země jen 40 procent dodávek ruského plynu, který měl přivést plynovod Nord Stream 1. Na to nebyl nikdo připraven, v důsledku toho tedy začal kolabovat tamní energetický obr Uniper, který tak bude muset vláda zachraňovat z peněz daňových poplatníků.

Nastartování výroby z uhlí tak má pomoci k tomu, aby se podařilo rychleji naplnit dostatečnou kapacitu plynových zásobníků na zimu. „Upřímně řečeno to znamená více energie z uhelných elektráren na přechodnou dobu. Jde o hořké rozhodnutí, ale v této situaci je opravdu nutné snížit spotřebu plynu,“ vyjádřil se k tomu zelený německý ministr hospodářství Robert Habeck.

„Je nutné brát v potaz, že v Německu dlouhodobě uhelná energetika fungovala, koneckonců energie z uhlí je zde stále využívána. Na rozdíl od nás mají Němci v energetické legislativě institut strategické rezervy. To znamená, že platí některým provozovatelům uhelných elektráren za to, že jsou připraveni k rychlému obnovení výroby, právě pro kritické případy. Je k dispozici několik tisíc megawatt výkonové rezervy, která může být aktivována. Myslím, že nyní se jedná hlavně o urychleném navýšení těchto kapacit. Tedy nemluvíme zde o budování zcela od nuly,“ řekl pro Echo24 energetický analytik Jiří Gavor.

Jak ale uvádí samotní provozovatelé uhelných elektráren, na situaci nejsou zdaleka připraveni. Alespoň mluvíme-li o těch elektrárnách, které měly zůstat podle mantry bezfosilní budoucnosti už navždy pohřbeny. Velkou překážkou pro takové elektrárny je nutné provedení údržby, které však může trvat až několik měsíců.

Gavor pak vidí obrovský problém hlavně u nedostatku kvalifikovaných pracovníků. „Toto bych vůbec nepodceňoval. Sehnat profesionální obsluhu s příslušnými oprávněními rozhodně není lehké, na trhu nejsou. A vychovat technika k elektrárenskému kotli nelze během nějakého krátkého kurzu,“ uvedl Gavor.

Děje se tedy i častá praxe, kdy se se společnosti snaží udržet zaměstnance, kteří mají těsně před důchodem, či už přesluhují. „To je nouzová cesta, kterou se v případech nouze zaměstnavatelé vydávají. Docházet může i k mobilizaci bývalých zaměstnanců, kteří už v penzi jsou, ale ještě mají pracovní návyky a potřebnou kvalifikaci,“ tvrdí analytik.

Uhlí není a za dodávky se platí obří sumy

Co se týče paliva, provozovatelé uvádějí, že zásoby uhlí by vystačily třeba jen na týden plného provozu. Sehnat palivo se může podařit, ale s obtížemi. A rozhodně to nebude levné. „Mluví se o tom méně než o plynu a elektřině, ale i cena uhlí na mezinárodních trzích je až na trojnásobku toho, co jsme byli zvyklí. Musí se nakupovat na spotovém trhu, dlouhodobé kontrakty tu nejsou. Pak se samozřejmě platí vysoké částky i za přepravu uhlí a zde narážíme na omezenou lodní flotilu a další potíže,“ dodává Gavor.

Platí tedy, že příprava na znovuzprovoznění uhelných elektráren bude pro Němce velmi náročná a drahá, přičemž efektivita výsledku dopředu vůbec není známa.

Podle Gavora bylo téměř jisté, že k německému uhelnému obratu dojde. „Naprosto vůbec mě to nepřekvapuje. Dokud na Ukrajině probíhá ozbrojený konflikt, je nutné mobilizovat všechny kapacitní zdroje. Je to jednoznačně rozumný přístup. Ovšem očekávám, že pro Němce to nebude řešení na věčné časy, bude to jen dočasné,“ domnívá se Gavor. Zatím by mělo zvýšené využívání uhelných elektráren platit do roku 2024