4 Výročí pražského jara

Před 50 lety začalo Pražské jaro, pokus o obrodu socialismu

NOVÉ

Témata: , ,

Odvoláním tehdejšího prezidenta Československa Antonína Novotného z funkce šéfa komunistické strany, tedy prvního tajemníka ÚV KSČ, a zvolením Alexandra Dubčeka na jeho místo 5. ledna před 50 lety prakticky začalo tzv. Pražské jaro. Pokus o „socialismus s lidskou tváří“ však v srpnu 1968 zastavila invaze armád Varšavské smlouvy vedených Sovětským svazem a v Československu začalo dlouhé normalizační období.

Předpoklady vzniku obrodného procesu zrály od začátku 60. let a souvisely s prohlubující se krizí ekonomiky, s kritikou poválečného stalinismu a s celkovým mezinárodním uvolněním politické atmosféry. Uvnitř vládnoucí komunistické strany se vedle konzervativního vedení v čele s Antonínem Novotným stále hlasitěji ozývalo umírněnější křídlo, jehož představitelé si uvědomovali potřebu reforem.

V červnu 1967 na sjezdu Československého svazu mládeže a zejména pak na sjezdu Svazu československých spisovatelů zazněly hlasy požadující pluralitu názorů a kritizující politiku vládnoucí KSČ. Důkazem stupňující se nervozity vládnoucího režimu byly také strahovské události v říjnu 1967, kdy proti studentům protestujícím proti výpadkům elektřiny na vysokoškolských kolejích v Praze na Strahově tvrdě zasáhla policie.

Na změnu atmosféry ve společnosti se komunisté snažili zareagovat a výsledkem bylo odvolání Novotného z funkce prvního tajemníka a zvolení slovenského politika Alexandra Dubčeka na jeho místo. Šestačtyřicetiletý Dubček dokázal spojit názorové proudy ve straně, získal spontánní podporu veřejnosti a stal se symbolem celého obrodného procesu.

V březnu 1968 pak rezignoval Novotný i na úřad prezidenta, v němž jej nahradil hrdina druhé světové války generál Ludvík Svoboda. Novým premiérem se stal Oldřich Černík a v čele parlamentu stanul Josef Smrkovský. Zásadním impulzem ke změnám byl dubnový Akční program KSČ, který definoval koncepci reformy nejen po stránce politické a společenské, ale také ekonomické (například zavedení náznaků tržního hospodářství).

Noví politici v čele státu zůstávali navzdory svým reformním úmyslům stále představiteli komunistické moci a jejich cílem nebyla skutečná demokracie, ale socialismus s „lidskou tváří“. I opatrné reformy se ale komunistům postupně vymykaly z rukou. V atmosféře celkového uvolnění rychle obnovovaly svou činnost společenské organizace a církve (legionáři, Sokol, Junák, nekomunistický odboj z druhé světové války a další) a vznikaly nové a protikomunisticky orientované organizace (KAN, K 231). Byla zrušena cenzura a zahájeny rehabilitace obětí komunistických represí z 50. let.

Tento vývoj však vyvolával nelibost konzervativních sil v KSČ a především narazil na odpor Kremlu. Nejvyšší představitelé SSSR i dalších komunistických zemí několikrát varovali československé představitele před „nebezpečím kontrarevolučního vývoje“. Napětí vyvrcholilo v červenci 1968 tzv. varšavským dopisem pěti komunistických stran. Dopis byl v podstatě varováním před možností vojenského zásahu, bude-li pokračovat „odklon Československa ze socialistické cesty“.

Po následných jednáních se sovětským vůdcem Leonidem Břežněvem v Čierné nad Tisou a poté v širším plénu v Bratislavě udělali čs. představitelé některé ústupky a stále doufali, že lze nalézt kompromisní politické východisko.

Tato iluze skončila v noci z 20. na 21. srpna 1968 vstupem vojsk států Varšavské smlouvy na československé území. Tím se fakticky uzavřel experiment Pražského jara a nastala fáze „normalizace“ poměrů ve společnosti. Nenaplnily se ani naděje některých antikomunistických sil, že ve prospěch Československa zasáhnou západní demokracie, neboť těm poválečný evropský status quo v podstatě vyhovoval. Země zůstala komunistickou diktaturou v područí Sovětského svazu až do listopadu 1989.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také:

Rakouský historik vylučuje, že Dubček žádal Brežněva o invazi

Boj o hrad opět na trhu. Historik Klimek analyzoval politiku Československa

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.