Ubrání se nové mediální projekty? Mohou je zachránit jen čtenáři a placený obsah

Koronavirová krize ještě urychlila setrvalý trend propadu prodeje, úbytku tištěné inzerce a levných cen reklamy na internetu. Obtížná ekonomická situace, která v posledních letech vrhla velká vydavatelství do rukou českých oligarchů, ukazuje, jak důležitou roli pro životnost nových mediálních projektů hraje ochota čtenářů za nezávislý obsah platit.

Nástup internetu a digitalizace spojený s úbytkem prodejů na stáncích či tištěné inzerce vedl k odchodu zahraničních investorů a pádu velkých mediálních domů do rukou několika českých miliardářů. Značně k tomu přispěl současný premiér Andrej Babiš, když ve svých rukách roku 2013 zkoncentroval velkou mediální i politickou moc, což k akci vybudilo i další miliardáře z první ligy byznysu, Daniela Křetínského či investiční skupinu Penta.

Nové projekty, které fungují jako protiváha této oligarchizaci českých médií, se však se stejnými ekonomickými problémy potýkají také, navíc bez silného ekonomického hráče v pozadí. Trvale tak balancují na hraně a soustavně se potýkají s hrozbou nedostatku finančních prostředků.

Náklady a inzerce se deníkům i časopisům propadají už roky, vše nyní navíc urychlila koronavirová krize, která vnesla mezi inzerenty nejistotu a pokles inzerce způsobilo i uzavírání některých sektorů byznysu. Propad zaznamenal i prodej na stáncích. Podle dat Kanceláře ověřování nákladu tisku ABC ČR z letošního dubna se prodej na stáncích v době první koronavirové vlny propadl meziročně o více než 20 %, v průměru se denně prodalo o téměř 67 tisíc výtisků celostátních novin méně.

Problém však nastal i pro internetová média. Ačkoliv jim vzrostla čtenost, cena internetové reklamy se místy propadla až o 70 %. Inzerce v tištěných médiích se pak meziročně v období od ledna do října propadla o 13 %, jak vyplývá z odhadů výzkumné agentury Nielsen Admosphere.

Problematiku internetové inzerce navíc prohlubují technologičtí giganti jako Facebook či Google, kteří zadarmo využívají obsahy médií a inkasují většinu výnosů z reklamy. Google se po letitém nátlaku i kvůli rozhodnutí úřadů v některých zemích rozhodl na placení obsahu přistoupit, zatím však pouze některým mediálním firmám v Německu, Francii či Brazílii. V první fázi chce mediálním domům za obsah zaplatit miliardu dolarů v následujících třech letech. Jak bude přistupovat k médiím v České republice se však zatím neví.

V České republice totiž Google podle dřívějších informací s žádným vydavatelem nejedná a zřejmě čeká na transpozici evropské směrnice k autorskému právu, která má tuto situaci řešit. Termín pro implementaci do českého právního řádu je 7. červen 2021. Unie vydavatelů v červnu, kdy Google své plány teprve formuloval, nechtěla informaci oficiálně komentovat. Podle tehdejšího sdělení výkonného ředitele Václava Macha jde ale o první dobrý signál, že Google pochopil, že nemůže donekonečna udržet v chodu svůj obchodní model postavený na komerčním využívání obsahu vydavatelů, za který jim neplatí, ani se přiměřenou měrou nedělí o výnosy ze své komerční činnosti.

O tom, že je však společnost k placení za obsah přistupuje stále rezervovaně svědčí fakt, že ve Francii došlo k dohodě se šesticí prvních médií až měsíc poté, co jednání nařídil soud právě s ohledem na nový autorský zákon, který zohledňuje evropskou směrnici.

V době koronavirové krize se tak jasně projevilo, jak důležitou roli hraje pro nové mediální projekty ochota čtenářů za obsah platit. Některá média přistoupila ke speciálním nabídkám předplatného či k formě podpory tímto způsobem čtenáře vyzývala.

Udržet se na mediálním trhu prostřednictvím placeného obsahu místo dominující inzerce však není snadné i kvůli tomu, že lidé nebyli dlouhé roky zvyklí za internetový obsah platit. Velké mediální domy začaly k určité části placeného obsahu na svých webech přistupovat většinou až v minulém roce a jak plyne z výzkumů, platit za obsah na internetu je ochotna stále značná menšina lidí v republice.

S ojedinělým projektem se v tomto směru rozhodlo přijít vydavatelství Echo Media, pod nějž spadají deník Echo24, Týdeník Echo a EchoPrime. Vydavatelství nyní umožňuje předplatitelům stát se zároveň akcionáři společnosti. Za každé předplatné získá čtenář jednu akcii, k dispozici je pro nové akcionáře 51 procent z celkového počtu 450 tisíc akcií.

Cílem projektu je vytvořit vztah mezi čtenáři a redakcí založený souběžně na vlastnictví akcií. Projekt není časově omezený a jeho konec se předpokládá v okamžiku, kdy už nezbydou žádné akcie k rozdělení. „Doba se dramaticky mění, z médií mizí peníze z inzerce, ztrácí se prostor pro svobodnou a nezávislou tvorbu. Média vlastněná oligarchy se stávají součástí velkých koncernů a vytváří prostor pro prosazování zájmů jejich majitelů nejen v byznysu, ale často i ve vztahu ke státu. To jsou jen některé důvody, proč chceme nabídnout našim čtenářům možnost stát se akcionáři a podílet se na vzniku doopravdy nezávislých produktů vydavatelství Echa,“ uvedl k projektu člen dozorčí rady Rudolf Ovčaří.