Zemřela herečka, kterou unesl Kim Čong-il. Musela hrát v jeho filmech
herecká hvězda
NOVÉ
Reprofoto: youtube.com/Oxygen
Ve věku 91 zemřela jihokorejská herečka Čche Un-i, která byla na rozkaz Kim Čong-ila, otce nynějšího vůdce KLDR, v roce 1978 unesena do Severní Koreje a nucena zde hrát v prorežimních filmech. O několik měsíců nato unesli severokorejští agenti i jejího bývalého manžela, režiséra Sin Sang-oka. Dvojice utekla během cesty do Vídně v roce 1986. Pchjongjang vždy odmítal, že by herečka a filmař byli uneseni, a tvrdil, že do Severní Koreje zběhli. O pondělním skonu Čche Un-i informovala její rodina.
Čche byla po desetiletí před únosem hvězdou jihokorejského filmu. Po rozvodu se Sinem na sklonku 70. let začala ale její kariéra ztrácet na obrátkách. Právě v tu dobu přišla nabídka od domnělého hongkongského obchodníka, který nabízel založení filmové společnosti, jež by její kariéru oživila.
V Hongkongu ji ovšem průvodce nalákal do člunu a pak skončila v nákladní lodi plující do KLDR. Únosci ženu omámili drogami a osm dní jí odpírali jídlo. Nakonec se ocitla v luxusní vile v Pchjongjangu, kde ji bez ustání střežili.
Krátce poté skončil za dosud neznámých okolností v Severní Koreji i její tehdejší manžel, filmový režisér Sin Sang-ok. Kim Čong-il, jenž KLDR vládl od roku 1994 až do své smrti v roce 2011, plánoval, že díky legendární dvojici v zemi vzniknou filmy schopné konkurovat i těm nejlepším zahraničním filmům. Dvojice v zajetí přetrvala osm let a na Kimův příkaz se podílela na vzniku zhruba desítky filmů.
Kim Čong-il byl velkým fanouškem západní kinematografie. Jeho nejoblíbenějším snímkem byl Rambo a rád se podíval na „cokoli s Elizabeth Taylorovou“ anebo Seanem Connerym, zvláště na bondovské filmy, které chápal jako „socrealistické dokudrama“, napsal Paul Fischer v knize Produkce Kim Čong-un (A Kim Jong-Il Production). Podle Čche obsahovala jeho filmotéka 15.000 snímků z celého světa.
Herečka později složitý vztah se svým únoscem popsala. „Respektoval nás jako umělce a plně nás podporoval,“ uvedla v jednom rozhovoru. Přesto mu svůj „skandální únos“ nikdy neprominula. Zdůrazňovala, že mohli točit i filmy s uměleckou hodnotou , a ne pouze propagandu. V jiném rozhovoru popisovala, jak se ji Kim, skleslou po únosu, snažil rozesmát. „Jen se na mě podívejte, paní Čche, nepřipadám vám jako malý a tlustý trpaslík?,“ řekl jí budoucí vůdce KLDR a herečka vyprskla smíchy.
Mezi nejpopulárnější filmy ze Sinovy dílny, jež vznikly v KLDR, patřil akční válečný film Na útěku (Talchulgi), který končí výbuchem skutečného vlaku, jenž mu i se zásobou dynamitu dal k dispozici Kim Čong-il, aby scéna vypadala přesvědčivě. Dalším pak je Pulgasari – severokorejská verze japonské Godzilly.
Dvojici při cestách na zahraniční festivaly vždy bedlivě střežili. Na Kimův pokyn se během pobytu v Maďarsku znovu sezdali. Nakonec se jim podařilo utéct v roce 1986 – během schválené cesty do Vídně, kde měli propagovat severokorejské filmy, se dostali na americkou ambasádu a požádali zde o azyl. Poté zůstali přes deset let ve Spojených státech a do Jižní Koreje se vrátili až v roce 1999. Sin zemřel o sedm let později. Jejich příběh inspiroval několik knih a filmů.
