Zájem mladých o půjčky na bydlení prudce poklesl. Odrazuje je byrokracie
nedostupné bydlení
Nové
1
Původně dlouhé fronty zájemců, ale nyní provází půjčky na bydlení pro mladé lidi daleko menší zájem. Průměrný měsíční objem žádostí o státní půjčku letos do konce června klesl proti loňskému roku zhruba o dvě třetiny. Loni byl 148 milionů korun, letos 47 milionů. Vyplývá to z údajů Státního fondu rozvoje bydlení (SFRB).
Podle ministerstva pro místní rozvoj, které za program odpovídá, je zájem stabilní a žádnou změnu podmínek zatím nechystá. Analytici nicméně dlouhodobě upozorňují, že program je nekoncepční a zatížený byrokracií. O státní půjčku až dva miliony korun na rekonstrukci nebo pořízení nového bydlení mohou žádat mladé rodiny do 36 let.
Program byl zahájen v polovině srpna loňského roku. Hned první den tehdy někteří lidé čekali kvůli podání žádosti o půjčku před pobočkami fondu v Praze a Olomouci ve frontě. Za první den podali 256 žádostí za 299 milionů korun. Poté zájem opadl. Ke konci roku dosáhl objem žádostí 668 milionů korun, což bylo o 18 milionů více, než bylo původně k dispozici. Ministerstvo však již předem upozornilo, že v případě vyššího zájmu tuto částku zvýší.
Letos do konce června SFRB obdržel 245 žádostí za 281 milionů korun. Resort má pro letošek připraveno 950 milionů korun.
O půjčkách pro mladé jsme psali zde: Státní hypotéku dostalo 298 rodin, stát vyplatil 248 milionů. Zájem o ně ale klesá
Analytik: od půjček odrazuje byrokracie
Ministerstvo odmítá, že by zájem klesal. „O půjčky pro mladé je stále stabilní zájem a tento trend čekáme i ve druhé polovině roku. SFRB zatím žádnou změnu podmínek nechystá. S případnou úpravou bude možné počítat až ve chvíli, kdy budou zajištěny příjmy SFRB a se schválením novely zákona, které umožní poskytovat půjčky také na nákup družstevního podílu,“ uvedlo MMR ve své zprávě.
Podle analytika BH Securities Štěpána Křečka ale spočívají problémy programu ve vysoké administrativní náročnosti a nesmyslně nastavených limitech. „Přílišná byrokracie odrazuje zájemce o podporu, kteří si raději jdou pro úvěr do banky. Tam sice také narazí na nutnost papírování, nicméně v podstatně nižším rozsahu a za asistence ochotného personálu,“ uvedl Křeček.
Podle návrhu ministerstva pro místní rozvoj, který vláda schválila loni v červnu, na modernizaci bytu stát půjčí nejvýš 300 000 korun. Při koupi bytu je maximum 1,2 milionu korun, u stavby nebo koupě rodinného domu je nejvyšší možná půjčka dva miliony korun. O půjčku mohou žádat i bezdětní manželé nebo registrovaní partneři. Dítě do 15 let je podmínkou u žadatelů, kteří nejsou manželé.
Křeček dále zmínil, že za 1,2 milionu korun prakticky nelze pořídit bydlení ve větších městech, kam se lidé stěhují za prací. Podle ministerstva jsou však půjčky pro mladé určeny pro stabilizaci obyvatelstva malých a středních měst s nižší cenovou a příjmovou hladinou.
Podle analytika společnosti Natland Petra Bartoně je problém také v úrokové sazbě, za kterou je půjčka poskytována. „Fond vlastně dává takovou hypotéku a chce konkurovat trhu. Ještě loni do října půjčoval za 1,12 procenta, což byl výrazný rozdíl proti převládajícím sazbám na trhu. Od letošního ledna však zvýšila EU úrokovou míru, za kterou fond půjčuje, na 1,98 procenta, což se již mnohem výrazněji blíží reálným sazbám hypoték na trhu,“ sdělil Bartoň.
Průměrná úroková sazba hypoték podle údajů Fincentra Hypoindexu v květnu klesla na 2,80 procenta z dubnových 2,85 procenta. Sazby klesly čtvrtý měsíc v řadě. Podle Bartoně si nakonec většina žadatelů musí státní půjčku zkombinovat s tržní hypotékou. „Více než 1,2 milionu na byt z programu nikdo nedostane a lidem se nemusí extra papírování tolik vyplatit. Zvlášť, když tato cílová skupina u toho pečuje o malé děti,“ dodal Bartoň. MMR již dříve upozornilo, že těmito zvýhodněnými půjčkami nechce narušovat trh s hypotečními úvěry.
