Napětí v Pacifiku. Austrálie uklidňuje Šalamounovy ostrovy, že nechystá invazi

Mezi Austrálií a Šalamounovými ostrovy se otevřel závažný diplomatický konflikt poté, co druhá zmíněná země podepsala bezpečnostní dohodu s Čínou. Australská vláda se snaží udržet klid, zatímco ostrovní premiér Manasseh Sogavare tvrdí, že jeho suverénnímu státu hrozí přímé riziko invaze. Západ se opakovaně vyjadřoval v tom smyslu, že by se právě Šalamounovy ostrovy mohly stát vstupní branou čínské vojenské přítomnosti v Pacifiku.

Sogavare o přímé hrozbě pro Šalamounovy ostrovy hovořil na zasedání parlamentu v reakci na ostrou kritiku, která se zvedla ze strany západních mocností na dohodu, kterou ostrovní stát podepsal s Čínou. Sogavare uvedl, že jeho zemi hrozí přímé nebezpečí invaze cizí mocnosti. Neuvedl nicméně, o jakou mocnost by se mělo jednat a nepředložil ani důkazy o této hrozbě. Sogavare označil australskou vládu za pokryteckou, protože sama podepsala takzvanou dohodu AUKUS, což je trilaterální bezpečnostní smlouva mezi Austrálií, Spojeným královstvím a Spojenými státy.

Podle Sogavareho mělo v souvislosti s dohodou AUKUS dojít ke konzultaci s Šalamounovými ostrovy, ale i dalšími zeměmi v oblasti Pacifiku. „Tato dohoda mimo jiné znamená, že bude povolen vstup nukleárním ponorkám do pacifické oblasti,“ tvrdí Sogavare. Australský premiér Scott Morrison nicméně Sogavareho tvrzení dementoval a tamní ministr obrany Peter Dutton dodal, že si nemyslí, že by Sogavare svými slovy o hrozbě invaze myslel Austrálii, uvádí deník The Guardian.

„Umím si představit tlak, pod jakým se premiér Manasseh Sogavare v tuto chvíli nachází, ale v Austrálii má, jak sám několikrát řekl, dobrého přítele,“ uvedl Dutton. Austrálie má v současnosti na ostrovním státě část svých bezpečnostních jednotek. „Nebyli jsme vyzváni, abychom se stáhli,“ dodal Dutton podle agentury Reuters.

Bezpečnostní dohoda se stala klíčovým tématem pro Morrisona během volební kampaně. Podle australské opozice nicméně dohoda udělala Austrálii méně bezpečnou a šlo podle ní o velké diplomatické selhání Morrisonovy vlády. Západní mocnosti se obávají, že Šalamounovy ostrovy by po podepsání této dohody mohly být vstupní branou čínské vojenské přítomnosti v Pacifiku.

„Podstata bezpečnostní dohody otevírá dveře rozmístění jednotek čínské armády na Šalamounových ostrovech," uvedl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price. Premiér Sogavare nicméně už dříve řekl, že bezpečnostní dohoda neumožní Číně otevřít na území ostrovního státu vojenskou základnu.

V březnu na veřejnost unikl návrh bezpečnostní dohody. Podle textu by vláda Šalamounových ostrovů mohla umožnit rozmístění čínských bezpečnostních sil na území státu, například ozbrojené čínské policisty kvůli udržení veřejného pořádku.

USA a Austrálie se také obávají, že uzavření dohody může vést k růstu napětí na Šalamounových ostrovech. Na konci loňského roku tam vypukly protivládní a protičínské protesty, které si vyžádaly několik obětí. Kvůli nepokojům Austrálie, Nový Zéland a další okolní země poslaly na 200 policistů a vojáků. Část obyvatel ostrovního státu, kde žije asi 700.000 lidí a jehož hlavou je britská královna Alžběta II. zastoupená generálním guvernérem, místní vládě vyčítala korupci ve státní správě, nedostatečné veřejné a zdravotnické služby či její intenzivnější orientaci na Čínu. Premiér Sogavare ale nakonec v prosinci ustál hlasování o nedůvěře v parlamentu.

Opozice kritizuje Morrisona za výrazně zhoršení diplomatických vztahů se Sogavareho vládou. Austrálie podle tamních opozičních labouristů musí investovat více do diplomacie v Pacifiku a ne jen investovat do obrany.

„Naprosto selhali (Morrison a jeho vláda) v umění státotvornosti,“ uvedl mluvčí labouristů Brendan O'Connor. Sogavare kritizoval Austrálii za to, že Tichomoří označuje za svůj "zadní dvorek", a uvedl, že v místní kultuře, kde se na dvorcích chovají slepice, prasata a odpadky, je to urážlivý výraz.

„Budeme pracovat konstruktivně a trpělivě a budeme pracovat profesionálně a klidně," řekl Morrison v pořadu Today televize Nine Network.

Na otázku, proč od podpisu paktu nemluvil přímo se Sogavarem, novinářům odpověděl: „Velmi pečlivě se řídím radami, které dostáváme od našich bezpečnostních zpravodajských služeb." Sogavare se k invazi vyjádřil během parlamentní debaty a v reakci na kritiku bezpečnostního paktu ze strany opozičních stran, provinčních představitelů a místních médií.