Napjatá atmosféra panovala ve sněmovně kvůli volbě ombudsmana
Člověk v tísni
AKTUALIZOVÁNO
3
V prvním kole volby nového ombudsmana poslanci nerozhodli, žádný z kandidátů nedostal potřebný počet hlasů. Do druhého kola postoupili Stanislav Křeček, někdejší zástupce ombudsmanky, který obdržel 66 hlasů, a právník Vít Alexandr Schorm, kterého poslanci podpořili 47 hlasy. Ke zvolení kandidát potřeboval 90 hlasů. V dalším večerním hlasování pak Křeček dostal poměrně nečekaně potřebných 91 hůasů a byl tak zvolen ombudsmanem. Celou volbu provázely vzájemné útoky poslanců i tlaky nevládních organizací.
Nominanta Senátu, advokáta Jana Matyse, volilo 20 poslanců. Matys měl podle vyjádření představitelů senátorských frakcí získat hlasy z ODS, Schormovi vyjádřili předem podporu zástupci Pirátů či TOP 09. Ve druhém kole mohl získat hlasy i z dalších opozičních frakcí. Poslanci nejpočetnějšího klubu ANO se podle jejich předsedy Jaroslava Faltýnka mohli rozhodnout podle vlastního uvážení.
Zeman původně na funkci navrhoval poslankyni ANO a vládní zmocněnkyni pro lidská práva Helenu Válkovou. Ta se ale nominace vzdala poté, co vyšlo najevo, že za předlistopadového režimu spolupracovala na jednom z odborných článků s někdejším komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem. Ten se podílel na politických procesech s Miladou Horákovou nebo Rudolfem Slánským.
Už případné zvolení Křečka jako nástupce končící ombudsmanky Anny Šabatové vyvolalo dopředu odmítavou reakci spolku Milion chvilek. Křeček podle nich v době normalizace chválil socialistickou revoluci a socialistické volby. Křečkovo zvolení znamená, že spolek je připraven uspořádat demonstraci.
Kandidáti druhého kola volby:
Stanislav Křeček byl v letech 1998 až 2013 poslancem ČSSD, poté až do konce loňského roku zástupce ombudsmana. Řadu let byl také předsedou Sdružení nájemníků ČR. Do funkce ombudsmana jej nominoval prezident Miloš Zeman.
Vít Alexandr Schorm je současný vládní zmocněnec pro zastupování státu před Evropským soudem pro lidská práva. Byl blízkým spolupracovníkem někdejšího ombudsmana Otakara Motejla, a to v letech 1996 až 1998, když byl Motejl předsedou Nejvyššího soudu. Do funkce ombudsmana jej nominoval Senát.
Poslanec Foldyna mluvil o snahách ovlivnit volbu
Před volbou se ve Sněmovně rozhořela debata po vystoupení Jaroslava Foldyny (ČSSD), který mluvil o snahách ovlivnit volbu v neprospěch kandidáta Stanislava Křečka.
Foldyna uvedl, že se dozvěděl o tom, že Šimon Pánek z organizace Člověk v tísni poslal předsedům stran krátké textové zprávy. V nich jim podle Foldyny „v podstatě vyhrožuje problémy“, pokud budou volit Křečka. Jde podle Foldyny o výrazné ovlivňování volby. O organizaci navíc řekl, že „údajně pomáhá lidem“. Vedoucí mediálního oddělení Člověka v tísni Tomáš Urban pro ČTK napsal, že Pánek s poslanci komunikuje, pokud o to stojí. „Ale žádné výhrůžné SMS nikdy neposílal,“ uvedl Urban.
Foldynova slova vyvolala rozhořčení části opozičních poslanců, nařkli ho ze lži a vyzývali k omluvě. Šéfové ODS, Pirátů, KSČM, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN uvedli, že od Pánka žádnou zprávu nedostali. „Nelžete tady, je to trapné,“ řekl Foldynovi předseda Starostů Vít Rakušan. Marek Benda (ODS) vyzýval Foldynu, aby uvedl, kdo tedy zprávu obdržel. Řekl, že si nedokáže představit, že by Pánek někomu psal výhrůžnou SMS.
Sociální demokracie se od Foldynova vyjádření o Člověku v tísni distancovala. Místopředseda Ondřej Veselý uvedl, že jde o Foldynův osobní názor, ne o názor ČSSD. „ČSSD si je plně vědoma toho, jakou práci odvádí Člověk v tísni v České republice i ve světě,“ řekl.
Foldyna na kritiku reagoval slovy, že se nemá za co omlouvat. Uvedl, že nezpochybňuje to, že Člověk v tísni je v některých případech prospěšný, v některých jiných se podle něho ale chová jako „hybridní politická organizace“.
Poslanci Václav Klaus (Trikolóra) a Pavel Plzák (ANO) v diskusi před hlasováním zmínili oznámení spolku Milion chvilek, že v případě Křečkova zvolení uspořádá demonstraci. Podle Klause jde o útočení, vydírání a vyhrožování. „To nás ponouklo k tomu, že budeme volit pana doktora Křečka,“ řekl Klaus. Poslanci Trikolóry podle něho původně nechtěli volit nikoho, protože pokládají úřad ombudsmana za zbytečný a navrhli jeho zrušení. Plzák charakterizoval počínání spolku tak, že už nemá nic společného s demokracií.
