Firmy pod sílícím tlakem. Podle Bruselu mají reportovat, nakolik jsou zelené

Společnosti ze všech odvětví podnikání jsou pod tlakem kvůli takzvané zelené taxonomii. To je nástroj Evropské komise pro zvýhodňování financování udržitelných a vyhovujících projektů a tím pádem i vodítko pro investory. S tím souvisí i povinné reportování o tom, jak moc jsou podniky zelené, ale také třeba sociálně zodpovědné. Jedná se o tzv. ESG reporting, který se nyní týká hlavně bank a finančních institucí. Už o příštího roku ale spadne tato povinnost i na všechny velké firmy a za pár let se tomu nevyhnou ani ty menší. Ty se obávají toho, že půjde jen o další byrokratickou zátěž, která jim mnoho nepřinese.

O kritériích ESG (Enviromental, Social, Governing, které hodnotí dopady na životní prostředí, společenskou odpovědnost a řízení společnosti) se začalo mluvit společně se zelenou taxonomií a už nyní je součástí rozhodování mnoha investorů o tom, do kterých společností své prostředky vloží.

ESG reportování je od roku 2018 povinné pro většinu finančních institucí. Pokud projde nová směrnice EK, bude vykazování o udržitelnosti povinné od příštího roku pro všechny firmy s více než 250 zaměstnanci a obratem přes čtyřicet milionů eur. O tři roky později už se bude povinnost týkat i firem malých a středních.

V Česku má směrnice dopadnout zhruba na tisícovku podniků. Už nyní ale logicky panují obavy, že jim reportování pouze zvýší náklady na administrativu, a tudíž je ještě více zatíží.

„ESG reporting může společnostem přinést užitečné informace, nicméně povinné reportování u menších společností bude znamenat další byrokratickou zátěž. V praxi to povede k tomu, že společnosti budou vynakládat prostředky na tvorbu reportingu, bez kterého by se dokázaly obejít, a o to méně peněz jim zbude na nezbytné záležitosti,“ vyjádřil se pro Echo24 hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Firmy navíc často vůbec nechápou, jak jednotlivé požadavky měřit a kde brát data. Problém mají hlavně s tím, co si představit pod pojmem „social“ značícím sociální zodpovědnost. „Projevuje se například tím, že se firma zajímá o své zaměstnance, dodržuje zákoník práce nebo odmítá práci dětí. Navenek, to znamená do společnosti, jde třeba o vztah ke klientovi, podporu neziskových organizací a účast na dobročinných projektech,“ uvedla pro Echo24 manažerka společnosti SocioRating Institute Hana Matějková Fabíková.

Ta celkově ESG reporting hájí a považuje ho za smysluplný. „Z praktického hlediska slouží ESG reporting nejen jako relevantní ukazatel pro investory, banky, dodavatele a klienty. Právě díky měření “S” umí dát velmi dobrý signál vedení společnosti, co je ve firmě dobře, na čem je potřeba zapracovat a co zlepšit,” tvrdí Matějková Fabíková.

Platí však, že na společnosti je kvůli podpoře zelených a udržitelných investic vyvíjen značný tlak, který je poté často vede k tomu, aby své úsilí nadhodnocovaly. Známé firmy ze všech odvětví se snaží plnit své klimatické cíle a dokazovat, jak malý má jejich činnost podíl na zvyšování uhlíkové stopy.

Jak ukázala nedávná studie, například známý nábytkářský gigant IKEA, který dává důraz na své progresivní zelené chování, nedopadl v hodnocení příliš přesvědčivě. Firmy se ale zkrátka musí směrem k investorům a zákazníkům prezentovat jako odpovědné, jinak budou znevýhodněné.

Až polovina investorů z významných investičních skupin, bank a brokerských firem je připravena stáhnout své investice z firem, které v životním prostředí a sociální udržitelnosti nepodnikají dostatečné kroky. Pro čtyři z pěti investorů je pak přístup firem v ESG jedním z rozhodujících faktorů při rozhodování o investování, vyplynulo z průzkumu PwC 2021 Global Investor Survey.