Afghánistán: zbraně a bída

ÚHEL POHLEDU: Zatímco celý svět sledoval odchod sil NATO z Afghánistánu, je dobré si zrekapitulovat, jak si na tom tato středoasijská země – po dvacetiletém protektorátu – vlastně stojí.

Celé vojenské tažení začalo v roce 2001, poté co byly Spojené státy napadeny teroristickou sítí al-Káida. Jak bylo od počátku známo, patnáct z devatenácti teroristů, kteří unesli americká letadla, mělo občanství Saúdské Arábie a byli to vesměs studenti západních vysokých škol. Rozhodnuto však bylo o potrestání Afghánistánu. Na jeho území prý totiž působil bin Ládin, kterého však Američané nakonec dopadli až v roce 2011 v pákistánském Abbottábádu, žijícího v ústraní se svými několika manželkami a v bezprostřední blízkosti místních kasáren.

Afghánistán právě v těchto týdnech překročil hranici čtyřiceti milionů obyvatel. Ročně se tam narodí skoro milion dětí. Je to známka úspěchu? Stačí si prostudovat podrobnější data, abychom zjistili, že nejspíš nikoli. Jako objektivní zdroj suchých dat a informací se nabízí veřejná a velmi kvalitní databáze CIA (www.cia.gov/the-world-factbook/. Co tam všechno zjistíme?

Například že průměrný věk dožití je v Afghánistánu 53 let – a to je poslední (228.) místo na světě. Jen dvě a půl procenta obyvatel jsou starší než 65 let. Nepřekvapí, že průměrný věk je dnes v Afghánistánu 19,5 roku… Jednačtyřicet procent obyvatelstva je mladší 15 let, 62 % méně než 25… Většina Afghánců tedy z vlastní zkušenosti vůbec neví, jaký byl život pod Tálibánem. Z toho milionu ročně narozených dětí do roka zemře sto tisíc. Jestli tedy v České republice zemřeli loni dva kojenci z tisíce, v Afghánistánu rovnou stovka. Počet podvyživených dětí ve věku do pěti let je 20 procent. Gramotnost obyvatel nad 15 let věku činí pouhých 43 procent, a to opravdu jde jenom o základní úkony: Čtení, psaní, počítání… Opět jedno z vůbec nejhorších čísel na světě.

Hrubý domácí produkt Afghánistánu v kurzu parity kupní síly (tedy po zohlednění nízké vnitřní cenové a mzdové hladiny) činí 2050 dolarů na hlavu, to je 213. místo na světě a porážka i od států typu Ugandy či Burkiny Faso. Výdaje státního rozpočtu Afghánistánu činí v přepočtu asi 100 miliard korun. Když si uvědomíme, že v téměř jedenáctimilionové České republice dosahují státní výdaje 1800 miliard a že neudržujeme ve zbrani (armáda plus policie) 300 tisíc lidí, nýbrž sotva 80 tisíc, je jasné, že peníze afghánské vládě nezůstávají skoro na nic. A vlády NATO ani v tomto nic nezlepšily. Afghánský roční export je mizivý, stejný objem zboží se z Česka vyveze za pouhé čtyři dny. Nejvíc Afghánistán vyváží do Dubaje, do USA směřuje pouhé jedno procento. Dovážejí se hlavně zbraně, vesměs z USA. Výroba elektřiny se v Afghánistánu drží na té nejubožejší úrovni: 1,1 mld. kWh za rok, to se u nás spotřebuje za necelý týden. Jen Temelín ročně vyrobí cca 15 miliard kilowatthodin. Výroba elektřiny na hlavu je v Afghánistánu 225krát menší než u nás. Tak by se dalo dlouho pokračovat.

Co tedy mise NATO – tedy nejbohatších zemí světa – Afghánistánu civilizačně přinesla? Hromady mrtvých, zmrzačených, naprosté nepochopení a nenávist. Také ovšem klid na práci na opiových plantážích a výnosnou každodenní šmelinu s vojáky NATO, kterou v oficiálním HDP nenajdeme. Člověk by čekal, že USA na rozloučenou těm Afgháncům, kteří o to stojí, aspoň nabídnou zdarma své vakcíny. Ale ani tady nic. Saúdská Arábie, odkud vesměs teroristé „9/11“ pocházeli, patří mezi nejproočkovanější země světa, protože peníze má. Afghánistán má proočkováno něco málo přes 1 % lidí.

Celkově: Nijak jsme té zemi ze středověku nepomohli a pro Američany to byla jen další trestná výprava. A nic z dnešního pohledu nepřinesla ani Americe samé. Je dobře, že i tato hnusná invaze končí.