Australská záhada. Žraloci letos zabili nejvíce lidí od roku 1934

Útoky žraloků si letos v Austrálii vyžádaly sedm životů, což je nejvíce od roku 1934. S odvoláním na australský úřad na ochranu přírody o tom informovala stanice CNN, podle které nelze jednoznačně určit příčinu smutné bilance; za vysokým počtem obětí může stát náhoda a klimatická změna.

Problém přitom podle statistik nevězí v četnosti útoků těchto mořských predátorů, ale v počtu lidí, kteří po napadení zemřou. Letos australské úřady zaznamenaly 21 útoků, tedy podobně, jako v předchozích letech. Za rok 2019 přitom země neohlásila jediné úmrtí a v předchozích letech to byly v průměru dvě oběti ročně. Nejvyšší zaznamenaný rekord pochází z roku 1929, kdy zemřelo devět lidí.

Možných vysvětlení je několik, uvádí CNN – někteří odborníci poukázali na to, že statistiky obětí rok od roku kolísají a letošní bilance tak může být jen náhodná. „V několika posledních letech se nám podařilo několik lidí zachránit, a to jen díky tomu, že byl na místě šťastnou náhodou někdo kvalifikovaný k ošetření zranění,“ uvádí Culum Brown z univerzity v Sydney.

Závisí také na tom, kam žralok člověka kousne, nebo letos lidé jednoduše kvůli teplému počasí či práci z domova v době pandemie covidu-19 tráví více času ve vodě.

Nelze však vyloučit, že je na vině klimatická změna a oteplování oceánů, domnívají se odborníci. Vody u jihozápadního pobřeží Austrálie se například ohřívají čtyřikrát rychleji než je globální průměr. Kritická je situace i Velkého bariérového útesu, který podle dat střediska pro studium korálového útesu při univerzitě Jamese Cooka v Queenslandu v posledních 30 letech přišel o polovinu korálů, či mangrovových porostů na pobřeží. Mořští živočichové pak kvůli změnám ekosystému migrují na jih a s nimi i žraloci.

„Řekl bych, že u hodně druhů uvidíme větší přesuny, rozšíření působnosti,“ uvádí Robert Harcourt ze stejné univerzity. „Je to proto, že dynamika klimatické změny znamená změnu vhodného prostředí ohledně teploty vody, a také se mění rozložení kořisti,“ dodává.

Harcourt i Brown se domnívají, že u letošní statistiky zatím nelze vyvodit příčinu. Je však jisté, že oceán se mění a s ním i návyky žraloků, uzavírají.