Rusové podle Zemana nezaútočí: „Nejsou blázni,“ řekl prezident. Zlehčoval „špionománii“

Za bouři ve sklenici vody označil prezident Miloš Zeman nynější diskuse o skartaci zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku. K otázkám souvisejícím s Ruskem se prezident vyjádřil i v momentě, kdy komentoval napětí na ukrajinské hranici. Podle Zemana Rusko na svého souseda nezaútočí: „Nejsou blázni,“ řekl prezident v nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News.

V pořadu se Zeman podivil nad tím, že dokument BIS k vyšetřování výbuchu ve Vrběticích, který tajná služba adresovala Hradu, nebyl označen jako tajný, ale v nižším stupni jako důvěrný. „Myslím si, ale to bych nevyčítal, to je chyba, která se že může stát, chyba BIS, že měla tuto zprávu, pokud ji přikládala takovou důležitost, označit jako tajnou. Mohu odpřisáhnout, protože jsem tu zprávu měl v ruce, že měla označení důvěrné,“ řekl Zeman. Několikrát uvedl, že skartační předpisy nezná, míní ale, že jsou odlišné pro tajné a pro důvěrné materiály. Prezident poukazoval na zveřejněné informace Kanceláře prezidenta republiky, podle nichž se nejednalo o omyl, ale skartace se uskutečnila podle řádu.

Policisté podle Radiožurnálu a serveru Respekt.cz na Hradě zjišťovali, zda se se zprávou o Vrběticích neseznamovali lidé bez bezpečnostní prověrky. Prezidentská kancelář v pondělním prohlášení potvrdila, že dokument skartovala. Odmítá ale, že by tím porušila předpisy. Dokument BIS podle Hradu dorazil v hrubém nepořádku. Civilní kontrarozvědka toto tvrzení odmítla, připustila jen drobnou administrativní chybu.

Zeman nepřímo uvedl, že neexistují žádné důkazy o tom, že by zprávu měli k dispozici vedoucí kanceláře Vratislav Mynář a prezidentům poradce Martin Nejedlý, kteří nemají bezpečnostní prověrku. „Pokládám za poněkud ubohé ptát se, jestli na nějaké zprávě jsou nějaké otisky prstů, téměř mi to připadá jako špionománie,“ zdůraznil. Veškeré informace obsažené ve zprávě se už podle prezidenta objevily v médiích. A to včetně té nejzákladnější, že BIS nemá důkazy ani svědectví, že by byli dva ruští agenti v muničním areálu, uvedl.

Zpráva podle prezidenta existuje v několika exemplářích, mají ji podle něho i další ústavní činitelé. „Jestli ji i oni na svých pracovištích skartovali, nebo ne, to samozřejmě nevím,“ dodal.

Sněmovní bezpečnostní výbor tento týden doporučil Národnímu bezpečnostnímu úřadu a archivní a spisové službě ministerstva vnitra, aby zkontrolovaly to, jak se v prezidentské kanceláři dodržovaly požadavky na ochranu utajovaných informací. Záležitostí se chce výbor zabývat i na další schůzi koncem února, pozval i zástupce Kanceláře prezidenta republiky. Zástupce z Hradu by měl seznámit výbor například s vnitřními normami a procesy zacházení s písemnostmi. Zeman uvedl, že na jednání výbory by mohly přijít dvě pracovnice tajné spisovny, které mají prověrku na nejvyšší stupeň utajení přísně tajné.

Zeman: Rusové by v Ukrajině prodělali

Prezident Miloš Zeman nesdílí obavy z případné ruské agrese vůči Ukrajině. V dnešní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News Zeman řekl, že nynější napětí zatím pokládá za válku slov z obou stran a přál by si, aby to tak zůstalo. Uvedl, že Rusové „nejsou blázni“ a útok na Ukrajinu by pro ně znamenal čistý zisk jenom v tom, že dají Ukrajině jakési varování, vojenské varování, ale daleko větší ztrátu v podobě nejrůznějších sankcí.

„Když si srovnáte zisk a ztrátu, tak protože nejsou neinteligentní, tak jim vyjde, že by na tom prodělali, dokonce výrazně prodělali,“ uvedl Zeman. Pokud by nějaký konflikt nastal, soustředil by se podle prezidenta na otázku dvou separatistických oblastí Doněcka a Luhanska na východě Ukrajiny.

Rusko v posledních měsících shromáždilo u ukrajinských hranic desítky tisíc vojáků, čímž vyvolalo obavy Západu, že se připravuje na vojenskou akci na Ukrajině. Moskva odmítá náznaky, že má v plánu Ukrajinu napadnout.

K českému daru Ukrajině v podobě 4000 dělostřeleckých granátů za asi 37 milionů korun, jak o něm rozhodla vláda Petra Fialy (ODS), Zeman uvedl, že jako ekonom by munici místo darování prodal. Na druhou stranu, jak řekl, chápe argumenty, že Česko tyto granáty nepotřebuje, protože jsou určeny pro děla, která se vyřazují z provozu.

Prezident také uvedl, že by nepodpořil vyslání českých vojáků k východním hranicím NATO. "Považuji to za chřestění zbraněmi," uvedl. O tom, že nasazení nových jednotek Severoatlantické aliance v zemích jejího východního křídla je v zájmu české bezpečnosti a Česko by se na něm mělo podílet, hovořil koncem ledna po jednání s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

V diplomacii Zeman naopak pochválil vládu za uzavření dohody s Polskem o řešení vlivu těžební činnosti v polském hnědouhelném dolu Turów u českých hranic. "Je to významný počin ve vztazích mezi Českem a Polskem a je dobře, že se tak stalo," řekl prezident.