Vyhnáni z Íránu. Dcera uprchlíků sepsala otcovy paměti
PAMĚTI ŽIDOVSKÝCH UPRCHLÍKŮ
NOVÉ
1
Když bylo Farideh Goldinové 23 let, odešla z Íránu do Ameriky. Přišel ale rok 1979 a íránská islámská revoluce donutila její židovskou rodinu z Íránu utéct a všechno nechat za sebou. Stali se z nich uprchlíci v Izraeli. Faridehin otec jí o životu v exilu vyprávěl a ona jeho paměti sepsala. Kniha nese název Odchod z Íránu: mezi exilem a migrací. Informoval o ní server The Times of Israel.
Goldinová ve své sáze vypráví o přemístěním roztříštěné rodině, o následcích íránské revoluci a o životě v exilu. Svému otci, se kterým měla velmi blízký vztah, slíbila, že napíše knihu na základě jeho vyprávění. „Zabralo to deset let psaní. Bylo těžké to přeložit a emočně vyčerpávající,“ řekla Goldinová, která od otce dostala kufr plný sepsaných pamětí. V těch líčí, jak mu byl zabaven pas, když se do Íránu pokoušel vrátit pro majetek. Líčí i roky osamění a boje proti nepřátelské byrokracii, aby se mohl vrátit za rodinou do Izraele.
Příběh perské židovky Goldinové se do vyprávění o jejím otci přirozeně promítá. Narodila se v roce 1953 v židovské čtvrti v íránském městě Šíráz do rodiny dayanim, tedy náboženských rozhodčích soudců a vůdců židovské komunity. Ve svých 23 letech odešla do Ameriky, kde se musela přizpůsobit absolutně odlišnému způsobu života. Na základě vyprávění svého otce v příběhu líčí pomalý a plíživý rozpad rodinných vazeb v důsledku exilu.
V knize se snaží o propojení geografických i kulturních aspektů, líčí politické nepokoje a nucený odchod z domova, který rozbíjí rodinné vazby. „Přesídlení mělo na nás na všechny velký dopad. Náhle jsme se snažili zjistit, kde chceme a můžeme žít a kdo vlastně jsme,“ řekla Goldinová.
Sama autorka říká, že na ni vyprávění jejího otce mělo velký vliv. „Ten příběh líčí to, co se stalo mnoha íránským židům v té dobře,“ uvedla Goldinová. Ačkoli jí otec svůj příběh vyprávěl, když byl naživu, napsat o tom nebylo snadné. Malé pnutí mezi těmi dvěma způsobovala jazyková bariéra. „Moje perština byla velmi otevřená, protože jsem žila v Americe. Říkám věci přímo. Jeho perština byla plná básnictví a přísloví. Vyjadřoval se velmi nejasně,“ uvedla Goldinová.
Goldinová dnes žije v americkém Norfolku, má dvě děti a je ředitelkou Institutu pro židovská studia a mezinárodní porozumění na tamější univerzitě. Je autorskou slovníku židovsko-perského dialektu. „Perština je pro psaní pamětí velmi složitý jazyk, protože je velmi nepřímý,“ řekla Goldinová a dodala, že je to důvod proč mnoho perských autorů a autorek své memoáry píše v angličtině a francouzštině.
