Baerbocková ujišťovala Ukrajinu o německé podpoře. Nad dodávkami zbraní visí otazník

Ujistit Ukrajinu o jednoznačné podpoře Německa v konfliktu s Ruskem přijela v pondělí do Kyjeva německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Se svým kolegou Dmytrem Kulebou po jednání řekli, že našli možné východisko kolem neochoty Berlína poskytnout Ukrajině zbraně, přičemž zdůraznili, že se nikomu nepodaří vrazit klín mezi jejich země.

Striktně odmítavé stanovisko Berlína k dodávkám zbraní na Ukrajinu zopakoval v neděli německý kancléř Olaf Scholz. „Spolková vláda má již mnoho let jasnou politiku, že nebudeme dodávat do krizových oblastí a že nebudeme dodávat smrtící zbraně na Ukrajinu,“ řekl před odletem do Washingtonu k jednáním s americkým prezidentem Joem Bidenem. Scholz připomněl, že stejný postoj zastávala i jeho předchůdkyně Angela Merkelová.

Německo se kvůli tomu dočkalo kritiky od některých partnerů v Severoatlantické alianci. Berlín zároveň čelí od východoevropských spojenců, ale také od USA, obvinění, že během ukrajinské krize vyvíjí příliš malý tlak na Rusko.

„Uděláme všechno pro to, aby nedošlo k dalšímu stupňování napětí,“ prohlásila Baerbocková po schůzce s Kulebou. „V sázce teď není nic menšího než mír v Evropě,“ zdůraznila zároveň šéfka německé diplomacie, která podle agentury DPA přijela do Kyjeva rozptýlit veškeré pochybnosti Ukrajinců ohledně německé solidarity.

Kuleba potvrdil, že s německou kolegyní jednali o zjevně rozdílných názorech Kyjeva a Berlína ohledně dodávek zbraní. „Dnes jsme našli styčné body a čekáme na rozhodnutí německé vlády,“ sdělil bez jakéhokoli konkrétnějšího vysvětlení, čeho by se to mělo týkat.

„Je velmi důležité, že jsme dnes – diplomaticky řečeno – mluvili nejen o tom, co Německo z toho či onoho důvodu nemůže udělat, ale také o tom, co Německo udělat může a co udělat hodlá, aby konkrétně podpořilo Ukrajinu v oblasti obrany a bezpečnosti,“ dodal ukrajinský ministr.

Deník Süddeutsche Zeitung v pátek napsal, že Ukrajina zaslala německé vládě seznam zbraní, které by si přála získat. Má zájem o raketové systémy země-vzduch středního doletu, mobilní systémy protivzdušné obrany, pušky proti dronům, munici nebo zařízení pro noční vidění. Podle Kyjeva se jedná vesměs o „zbraňové systémy obranné povahy“.

Německá ministryně obrany Christine Lambrechtová koncem ledna uvedla, že Německo prozatím Ukrajině poskytne 5000 vojenských přileb, což v ukrajinských médiích vyvolalo pobavenou reakci. Kromě toho by ovšem mělo poslat i vojenskou polní nemocnici.

Západ podezřívá Rusko z možné přípravy nové agrese vůči Ukrajině. Obavy přitom vycházejí ze zpráv o přesunu desítek tisíc ruských vojáků i s těžkou výzbrojí blíže k ukrajinským hranicím. Moskva popírá, že má v úmyslu Ukrajinu napadnout a naopak tvrdí, že má obavy o vlastní bezpečnost. Od USA a NATO žádá kromě jiného záruku, že aliance nepřijme Ukrajinu za člena a že nebude zvyšovat svoji přítomnost v blízkosti Ruska. NATO i Spojené státy takový požadavek odmítají.