Komunista Fidel se před smrtí obrátil k bohu, řekla diktátorova milenka

Dlouholetý kubánský komunistický diktátor Fidel Castro zemřel loni v prosinci jako křesťan. Před smrtí ho denně navštěvoval kněz a od katolické církve dostal poslední pomazání. S odvoláním na Castrovu italskou exmilenku a neteř kardinála Annu Marii Tragliovou to napsala rakouská katolická agentura Kathpress.

„Několik jezuitských otců mi řeklo, že Fidel Castro zemřel utěšen náboženstvím,“ prohlásila Tragliová.

Dnes 69letá žena udržovala s Castrem pravidelný telefonický kontakt do loňského května. Na Kubu přijela naposledy před půldruhým rokem, kdy se již Castrovo zdraví výrazně zhoršovalo. Při posledním osobním setkání prý nalezla exdiktátora hodně změněného. „Jednoho dne mi řekl: myslím často na tvá slova – odkazoval na mou křesťanskou víru – a zjišťuji, že jsi měla v mnoha věcech pravdu a já ne,“ tvrdí Tragliová.

Italka je neteří kardinála Luigiho Traglii, jenž v 70. letech minulého století působil v Římě jako vikář papeže Pavla VI. S Castrem se poprvé setkala ve svých 27 letech díky zprostředkování sekretářky kubánské ambasády v Římě, s níž se přátelila a která byla Castrovou příbuznou.

Tragliová mnohaletý vztah s Castrem označila za velkou lásku. Sama na Kubě delší čas žila a na její naléhání prý v Havaně znovuotevřeli farnost, kde každou neděli navštěvovala mši. Po bohoslužbě na ni před kostelem čekal komunistický revolucionář v autě s poznávací značkou „Comandante 1“.

Tragliová vzpomíná i na událost z roku 1974, kdy na Kubu přicestoval tehdejší vatikánský „ministr zahraničí“ Agostino Casaroli. Papežský vyslanec k sobě Italku pozval, na setkání ale přišel sám od sebe i Castro. Casaroli byl podle Tragliové v rozpacích, mezi oběma muži se prý ale ihned vytvořila vzájemná sympatie.

Castrův režim nastolený v roce 1959 označil za oficiální státní ideologii ateismus a katolíci čelili tvrdým omezením. Komunisté pronásledovali různé církevní představitele i věřící, stejně jako tisíce dalších osob, z nichž mnohé skončily ve vězení či v emigraci. Od 90. let ale Havana svůj přístup zmírňuje a v roce 1998 povolila Janu Pavlu II. vůbec první papežskou návštěvu ostrova, která zahájila renesanci náboženského života na dříve výrazně katolické Kubě.

Někteří kubánští disidenti kritizují církev za to, že je ignoruje a že spolupracuje s kubánským režimem. Když na ostrov v září 2015 přijel papež František, nesetkal se podle agentury AP s žádným opozičníkem.

Čtěte také: Zemřel „el comandante“. Vůdce kubánské revoluce Fidel Castro