Barták vylepšil policii skóre. Dělala ho 411 dní

Čtyři sta jedenáct dní. Přesně tak dlouho trvalo vyšetřování případu Tatra, jednoho z nejsledovanějších soudních přelíčení současnosti v hlavní roli s exministrem obrany Martinem Bartákem. Protikorupční policie si díky této kauze vylepšila své skóre – v posledních třech letech šetřila jeden případ v průměru 464 dní.

Pro zvláštní případy, o nichž v prvním stupni rozhoduje hned krajský soud, stanovuje trestní řád lhůtu na vyšetřování půl roku. Protikorupční policie se k tomuto termínu ani nepřibližuje, ačkoli se jí v posledních letech daří délku snižovat.

Zatímco v roce 2011 trvalo vyšetřování 489 dní, v roce 2012 to bylo 481 a vloni 421 dní.

„Je třeba vzít v úvahu, že náš útvar se zabývá těmi nejsložitějšími případy hospodářské trestné činnosti, z čehož vyplývá i délka vyšetřování,“ řekl pro Echo24.cz Jaroslav Ibehej, mluvčí útvaru odhalování korupce a finanční kriminality.

Dodal, že kriminalisté mnohdy potřebují například dokumenty od zahraničních institucí, což kauzu protahuje.

Po půl roce neukončeného vyšetřování musí policista dozorujícímu státnímu zástupci zdůvodnit, proč nebylo možné spis uzavřít, jaké výslechy, expertizy a další úkony se ještě musí provést a jak dlouho to ještě bude trvat.

Bez peněz a nemovitostí

Proč je délka vyšetřování tak důležitá? Trestně stíhaní lidé se někdy na dlouhé měsíce dostávají na pomezí „nesvobodného“ člověka, který například nemůže disponovat se svými penězi nebo s nemovitostmi, aniž by byl pravomocně odsouzen.

Trestní řád umožňuje policii nebo státnímu zástupci zablokovat účty a další majetek, pokud mají vážné podezření, že pocházejí z trestné činnosti nebo k trestné činnosti sloužily.

„Byl jsem vyřazen z bezhotovostního platebního styku. V rámci obstavení majetku mi byly zablokovány moje běžné účty a současně mi banka odmítá otevřít jakýkoli nový.“

Na to ovšem mohou doplatit i lidé, kteří s vyšetřovaným případem vlastně nemají nic společného. Třeba loni v květnu státní zástupce zablokoval všechny peníze Metropolitního spořitelního družstva a střadatelé se ke svým úsporám dostali až po osmi měsících – letos v lednu.

Podle Petra Krause, který je jednou ze stíhaných osob v kauze Mostecké uhelné společnosti, je nejhorší právě doba, po kterou to všechno trvá. Policie začala manažery stíhat v červnu 2012.

„Byl jsem vyřazen z bezhotovostního platebního styku. V rámci obstavení majetku mi byly zablokovány moje běžné účty a současně mi banka odmítá otevřít jakýkoli nový,“ řekl pro Echo24.cz Kraus, který je spolu s dalšími manažery stíhán v Česku a Švýcarsku.

Podle mluvčího protikorupční policie Jaroslava Ibeheje vyšetřovatelé ve všech kauzách dodržují platné zákony a řídí se trestním řádem. „Dozor nad zachováváním zákonnosti vykonává právě státní zástupce,“ poznamenal Ibehej.

Stíhaných osob přibývá

Protikorupční policie zkracuje v posledních třech letech vyšetřování, i když přibývá obviněných a stíhaných osob. V roce 2011 stíhala 797 lidí, o rok později 818 a vloni už 866 lidí. Naopak se snížil počet osob, na jejichž spisu se objevilo razítko „návrh na podání obžaloby“ - z 297 lidí v roce 2011, respektive 361 v roce 2012 na 256 lidí v uplynulém roce.

Trestní stíhání bylo v roce 2011 zastaveno u 25 osob, o rok později u 18 a vloni u 40 – jenže v roce 2013 to bylo ve 24 případech z důvodu prezidentské amnestie.

„Za roky 2010 a 2011 byly pravomocnými rozsudky soudů uloženy 'tresty' ve zhruba 70 procentech již rozhodnutých případů, ve kterých jsme podali státnímu zástupci návrh na podání obžaloby. Je však třeba uvést, že přibližně třetina dalších případů je stále ještě v běhu, tedy nebyly pravomocně rozhodnuty,“ sdělil mluvčí Jaroslav Ibehej.

Roky 2012 a 2013 podle něho zatím nelze hodnotit, protože asi ve třech čtvrtinách případů ještě soudy pravomocně nerozhodly.