Chodci budou muset svítit, rozhodla vláda
Chystaný zákon
NOVÉ
1
Stát nařídí chodcům, aby v noci, mlze a dešti nosili reflexní vesty nebo aspoň pásky. Návrh je součástí novely zákona o silničním provozu, kterou v pondělí schválila vláda. Pokud bude souhlasit i parlament, přizpůsobí se silniční provoz trendu méně vyspělých východoevropských zemí. Oděvní doplňky pro chodce stanovilo Bulharsko, Maďarsko, Slovensko a Polsko, na západě jen miniaturní Lucembursko.
Návrh ministra dopravy Dana Ťoka je papežštější než papež. Zmíněných pět zemí zavedlo vesty pro chodce, kteří se při nízké viditelnosti pohybují po krajnicích venkovských silnic, v případě Lucemburska ovšem neplatí pro chůzi na cyklostezkách, které tam kopírují skoro každou silnici. Loni zákon ještě zpřísnili Slováci, když nařídili nosit reflexní oděvy také v uzavřených obcích, pokud u vozovky není chodník, anebo pokud se přechází mimo značené přechody.
Návrh ministra Ťoka doporučil vesty v obcích i mimo ně hned od začátku. „Pohybuje-li se chodec za snížené viditelnosti po krajnici nebo po okraji vozovky v místě, kde není veřejné osvětlení, nebo kde veřejné osvětlení nesvítí, je povinen mít na sobě reflexní prvky umístěné tak, aby byly viditelné pro ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích,“ stojí v devátém odstavci třiapadesátého paragrafu zákona o silničním provozu, který dostala vláda v pondělí na stůl.
Do Národního divadla s vestou
Označení chodců reflexními vestami je v Bulharsku a dalších zemích součástí širšího tažení za bezpečnost provozu. Vesty byly nařízeny nejdříve řidičům, kteří vystupují z auta při nehodě, poté motocyklistům, cyklistům a nakonec chodcům. V Česku mají povinnost nosit vesty kromě automobilistů při nehodě už jen chodci. Podle pátého paragrafu neplatí reflexní povinnost „pro řidiče motocyklu, mopedu a nemotorového vozidla“. Mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold to vysvětluje tím, že bicykly i motorky musí za jízdy svítit. „Nošení reflexních doplňků řidičů těchto vozidel je doporučováno,“ dodává. Na rozdíl od chodců tak cyklistům ani motorkářům bez vesty tak nebude ani po přijetí zákona hrozit jako chodcům pokuta 1500 až 2500 korun.
Radikální plán ministra dopravy překvapil dokonce i některé státní úředníky. „Navrhovaná úprava by například vyžadovala, aby návštěvník Národního divadla v zimním období předpokládal, že při neschůdném chodníku bude muset občas k chůzi užít okraj vozovky, a pokud by v takovém místě nebylo nebo nesvítilo veřejné osvětlení, měl by být vybaven reflexními prvky. Takový předpoklad by z Česka v očích jeho návštěvníků vytvářel obraz rozvojové země,“ varovali experti ministerstva pro místní rozvoj.
Ťokovi lidé však kolegy ujistili, že policisté by v takovém případě chodce nepokutovali. Za neuklizené chodníky i špatné osvětlení přece nese odpovědnost město. Ministr dopravy dnes dokonce předpokládá, že se reflexní vesty či pásky nebudou povinné uvnitř obce. „V legislativní radě došlo ke zmírnění původního návrhu,“ ujišťuje mluvčí Neřold. O konečné podobě zákona ovšem rozhodnou v příštích měsících poslanci a senátoři.
Řešení viditelnosti pomocí zakotvení povinnosti
Vláda nutnost reflexních vest zdůvodňuje tím, že chce chodcům pomoci. „Konečným důsledkem by měl být pokles počtu úmrtí a těžkých úrazů chodců za snížené viditelnosti,“ stojí v důvodové zprávě. Ministři se přitom odvolávají na to, že „řešení špatné viditelnosti chodců pomocí zakotvení povinnosti reflexních prvků zavedly mnohé evropské země“. Uvádějí výslovně příklad Slovenska, kde v přepočtu na obyvatele prý bylo mnohem více usmrcených chodců, po zavedení vest ale jejich počet poklesl pod úroveň Česka.
Tato argumentace připomíná údaje Eurostatu, podle kterých směrem na východ Evropy zabitých chodců přibývá. Od Nizozemska, kde připadají tři mrtví chodci na milion obyvatel ročně, roste jejich počet přes Skandinávii s pěti mrtvými, přes německy, francouzsky a italsky mluvící země s devíti zabitými až k patnácti přejetým chodcům v Česku a Chorvatsku, nebo třiceti v Bulharsku, Rumunsku a Polsku.
Přes nepříznivé srovnání se Západem platí, že se počty zabitých chodců na celém Východě rychle snižují, v posledních deseti letech o polovinu. Ministr Ťok tvrdí, že právě na Slovensku to je zásluhou povinnosti nosit reflexní vesty. Jako zdroj odkazuje na studii státní společnosti BESIP. Její experti neprovedli hlubší analýzu, pouze upozorňují, že k nejprudšímu poklesu mrtvých chodců na Slovensku došlo právě v roce 2009 po zavedení reflexních vest. Nekomentují skutečnost, že v Česku došlo k obdobnému poklesu tři roky předtím, a nezmiňují ani fakt, že loňské výsledky Česka a Slovenska jsou stejné.
Na evropském odborném fóru by ovšem srovnání neobstálo už z toho důvodu, že BESIP používá údaje z policejních hlášení o těch, kdo zemřeli do 24 hodin po nehodě. Eurostat eviduje chodce, kteří zemřeli do třiceti dnů po sražení autem. Bruselští statistici přitom novější data ze Slovenska odmítají publikovat s tím, že se nedají ověřit.
Proč právě chodci
Kromě slovenského příkladu vláda nepředložila žádné argumenty, proč právě v Česku by měly vesty pomoci tak zásadně, že je třeba jejich pořízení přikázat všem občanům zákonem. Stejně jako v jiných zemích způsobují i u nás naprostou většinu smrtelných nehod řidiči motorových vozidel, konkrétně loni při nich podle policejních údajů zemřelo 582 lidí, z toho 62 životů mají na svědomí motocyklisté. Cyklisté způsobili nehody s třiceti mrtvými, chodci s třinácti.
Zákon, který má chránit chodce před jejich vlastní neopatrností, tak může zachránit nejvýš 10-15 životů ročně. Dalších 99 chodců, kteří přišli loni o život, se stalo obětí motoristů, kteří nejčastěji překračovali povolenou rychlost, jezdili v protisměru a nedávali pozor na řízení, v desetině případů hrál roli alkohol či jiné návykové látky.
