Cena elektřiny padá, ale na účtech to nevidíme. Zelená politika není pro chudé

Ceny elektřiny jsou v Evropě na historickém minimu. Na pražské burze se megawatthodina obchoduje kolem 21 eur. Dolů ji táhne rekordně levná ropa, s níž přímo souvisí i rekordně levný plyn. K tomu se přidává mírná zima, snižující spotřebu. Většina velkých výrobců a majitelů elektráren má podstatně nižší zisky než v předchozích letech. Profit ČEZ se za první tři čtvrtiny loňského roku propadl o 23 procent.

Nízké ceny energií jsou samozřejmě jen jednou z příčin. Podstatnou roli sehrálo i vynucené odstavení bloků v jaderné elektrárně Dukovany kvůli technickým problémům. I bez této potíže by ale byly zisky energetické společnosti nižší. A to je na tom ČEZ v porovnání s evropskou konkurencí ještě dobře. Francouzská státní energetika Électricité de France vydělává v porovnání s předchozím rokem o 76 procent méně. Ceny vyrobené elektřiny, která se obchoduje na trhu, se za poslední rok snížily o téměř třicet procent.

Na účtech to ale nevidíme. Podle oficiálních dat Českého statistického úřadu o inflaci se domácnostem loni účty za elektriku snížily jen o 0,6 procenta. To je proti výše citované třetině, o niž se propadla cena elektřiny, obrovský rozdíl. Velmi přesně ukazuje, co se děje po revoluci obnovitelných zdrojů na současném trhu s elektřinou. Její cena padá – stejně jako zisky těch, kdo ji vyrábějí. Jenže účty firem a rodin se nijak podstatně nesnižují. Samotná vyráběná elektřina v nich totiž hraje čím dál menší roli. Účty zvyšují náklady na přenos a distribuci, povinně placené dotace na obnovitelné zdroje a daně.

Místo aby elektřina zlevňovala, Energetický regulační úřad, vedený Alenou Vitáskovou, chystá nové tarify, které podle různých odhadů přinesou až třetině rodin vyšší účty. Podle regulátora už by se v budoucnosti nemělo tak jako dnes platit podle skutečné spotřeby, nýbrž podle velikosti jističe. Zjednodušeně řečeno: účty stoupnou těm, kdo mají hodně energeticky náročné spotřebiče, které používají jen jednou za čas. Jejich jistič na ně ale musí mít kapacitu. Typickou skupinou, jíž se to dotkne, jsou chalupáři, kteří značnou část spotřebičů včetně třeba elektrických přímotopů používají jen jednou za týden.

Na první poslech nový styl plateb nedává smysl. Je jedno, jestli šetříte, nebo ne, platíte stejně, rozhoduje jistič. Politici se proti novým platbám za elektřinu bouří. Nejhlasitěji hlavní propagátoři obnovitelných zdrojů ze Strany zelených. Nový předseda Matěj Stropnický, který se profiluje jako ten, kdo už na rozdíl od Martina Bursíka nebude dělat „zelenou politiku pro bohaté“, tvrdí, že mu to hlava nebere. „Doplatí na to ti, kteří se naučili, že je dobré zhasnout, když odejdou z místnosti, vypínat televizi a počítač. Stát jim říká: nechte všechno puštěné, protože je to jedno, zaplatíte, jako kdybyste svítili, i když svítit nebudete. Jediný cíl takového návrhu je, aby spotřeba energie byla znovu velká. ČEZ musí vydělávat. Zaplatit to mají domácnosti, malé firmy a veřejné instituce. Stát se snaží na jejich úkor pomoci svému gigantu a všem těm distributorským vydřiduchům.“

Celý článek najdete v Týdeníku Echo ZDE.