Clona a další TV seriály. Profíky kriminalisty zahanbují amatéři

Vypadá to, aniž jsme si všimli, že v tuzemsku došlo k rázné proměně užitých kriminalistických metod a žijeme dnes z úspěchů výjimečných detektivů amatérů. Ne snad že by kdokoli v sobě nemohl objevit talent pro jinou práci, než dělá, ale…

...třeba tenhle týden: v pondělí skončila Clona, detektivka zatvrzelejší vizáže, v níž jen tak mimochodem mezi dvojími přijímačkami brigádničí v elitním policejním týmu a případy louská aspirant studia FAMU. V pátek se zakončí První republika, šestákový román, jehož hlavní dějovou linku netvoří před uvedením seriálu slibované vykreslení dobové atmosféry, nýbrž a kupodivu pátrání po vrahovi bývalé tchyně – přijde na něj módní návrhář. A nedávno měl úspěch Cirkus Bukowsky, kde po počátečních nezdarech nakonec kriminalisticky exceloval literární vědec.

Připomíná mi to loňské novinové ohlášky případu ze Svitav (rubrika krimi z regionu), kde přičinlivý občan „pronásledoval unesený vozík trubek a traverz“ a přitom pohotově stihl zavolat strážníky městské policie, již následně stejně pohotově přivolali příslušníky policie státní. Autoři České televize, z jejíž produkce všechny uvedené seriály pocházejí, jako by to taky četli.

Přitom zapojování civilistů do pátraček sledovanost nezvyšuje. Jak se ukazuje na divácky nejúspěšnější detektivní produkci ČT z poslední doby – Případech 1. oddělení – příkladný superhrdina, kterému český občan důvěřuje, používá k vyřešení případu jednoduchý trik, osvědčený již před desetiletími v Malém pitavalu z velkého města: ať dělá cokoli, s výjimkou překládky uhlí při domovní prohlídce se nepřevléká (anebo jen trošku). A pro jistotu utajení jezdí levným držákem: tehdy žigulem, dneska fabií. Kdepak namachrované passaty jako v Cloně. Proto kéž by si z toho její autoři, scenárista Marek Epstein a režisér Tomáš Řehořek, vzali příklad.

Jejich hrdinové – jak je diváctvo ubezpečeno, elitní detektivní tým, jenž k vyšetřování „nejtěžších zločinů“ používá „nejnovější metody“ – si prádlo čas od času mění. Zřejmě to je důvod, proč všechny ty stěžejní případy, jež vyšetřují a hýbou málem celým Českem, vždy osobně souvisejí s někým z detektivů. Ten pak koncem epizody ideálně skončí zafačován v nemocnici. Těžko říct, komu se takové „elity“ na jedno použití vyplácejí; příčetní daňoví poplatníci by ovšem měli znejistět. A jak že vypadají ony nové pracovní postupy, jimiž práci policie obohacuje civil? Jsou to natáčení případů na video (v našem seriálu na fotoaparát – inu, aspirant FAMU) a následné analýzy pořízených záběrů a fotek. Pohotový hlavní hrdina svým neznalým kolegům třeba ukáže, jak na digitálním aparátu zvětšit fotografii. Panejo.

Tak převratné metody přirozeně musejí být náležitě využity, a tak fotografie hraje zásadní úlohu také v řešení zápletky První republiky. Zatímco četníci spurtují nočními ulicemi a nahánějí nepravého anebo postávají v koutě s připaženýma rukama a rovní v zátylku, bystrý módeman se v klidu posadí za stůl s lupou. A pak už to je. – Naštěstí nám soužení amatéry brzy skončí a v pondělí přijdou profesionálové z velkého města. V další repríze začne běh Malého pitavalu.