Bojoval za nespravedlivě vězněné. Dostal za to doživotí
Azimžan Askarov
Homo Homini 2010
Bojoval za práva těch, které kyrgyzský režim nespravedlivě obvinil a uvěznil. Před čtyřmi lety se sám ocitl na jejich místě. Azimžana Askarova odsoudily kyrgyzské úřady v roce 2010 ve zmanipulovaném procesu k doživotnímu trestu. Neziskové organizace od té doby vyzývají k jeho propuštění. Bez úspěchu.
Kyrgyzský aktivista Azimžan Askarov ve své rodné provincii, v Bazar-Korgon na jihozápadě země, upozorňoval například na vynucené přiznání mučením, nespravedlivá obvinění, náhlá úmrtí zadržovaných ve vazbě a sexuální zneužívání. V mnoha případech se mu i podařilo iniciovat nové vyšetřování, které vedlo k postihu nebo odvolání zodpovědných policejních důstojníků a státních vyšetřovatelů.
Jeho činnost však nezůstala režimem nepovšimnuta. Askarov, kyrgyzský Uzbek, byl zatčen a odsouzen k doživotnímu vězení bezprostředně po krvavých nepokojích, jimiž v červnu 2010 vyvrcholil vleklý etnický konflikt mezi Kyrgyzy a Uzbeky.
@AmalAlmud Please support Mr Azimzhan Askarov: #humanrights #campaign http://t.co/2P3gKWGRoI … pic.twitter.com/1lxXBpxJmq
— Free AzimzhanAskarov (@kashkataman)
14. Říjen 2014
V průběhu těchto nepokojů v provincii Bazar-Korgonu dav zabil policista. Spolu s dalšími sedmi obviněnými byl Askarov posléze bez jakýchkoli důvěryhodných důkazů usvědčen z braní rukojmích, uchování extremistické literatury, podněcování etnické nesnášenlivosti, organizování masových nepokojů a také jako spolupachatel vraždy. Askarov se přitom dlouhodobě snažil Kyrgyzy a Uzbeky naopak usmířit.
Čtěte také: Uzbekistán otročí miliony lidí při sklizni bavlny
Místní policisté během zmanipulovaného procesu obžalované i jejich právníky fyzicky napadali a hrozili jim smrtí. Ve vazbě byl Askarov podle čerstvých ran na obličeji brutálně bit. Soud nevyslechl žádného svědka obhajoby, vycházel pouze z verze žalobce.
„Nevím, podle jakého zákona ho věznili celé měsíce. Byl pak v takovém stavu, že často ani nemohl psát,“ řekl Rádiu Česko Askarův syn Šerzodbek s tím, že prokuratura a soudy odmítají přiznat, že ho mučily. Vinu prý naopak shazovali na spoluvězně. „Ti mu naopak pomohli, když mu bylo nejhůř, když se ani neudržel na nohou,“ dodal.
Na kyrgyzskou vládu ohledně propuštění Askarova tlačí kromě neziskových organizací také americká ambasáda v Biškeku. Pro rozšíření o povědomí případu vznikl i krátký dokument:
Ostrov demokracie s politickými vězni
Askarov rovněž upozorňoval na nerovnost trestů, které postihovaly zpravidla etnické Uzbeky. V roce 2002 založil svou vlastní organizaci Vozduch (Vzduch), která mimo jiné porušování lidských práv v zemi monitorovala. Boji za lidská práva se věnuje od konce 90. let.
V roce 2011 získal za podporu lidských práv ocenění Homo Homini, které každoročně uděluje organizace Člověk v tísni v den zahájení festivalu dokumentů s lidskoprávní tematikou Jeden svět. „Plakal jsem jako dítě. Pro to, abych vyjádřil svou upřímnou radost, nenacházím slova. Po tom, co jsem byl dlouho vystaven utrpění, mučení a ponižování, jsem si opět uvědomil, jak je boj za lidská práva vysokou společenskou hodnotou,“ napsal z vězení v reakci Askarov. Cenu za něj při slavnostní ceremonii převzal jeho syn.
Čtěte také: Cena Václava Havla za lidská práva putuje do Ázerbájdžánu
Chudý Kyrgyzstán se kvůli své pozici v regionu Střední Asie, kde fungují jedny z nejrepresivnějších režimů světa, sám považuje za „ostrov demokracie“ v oblasti. Přestože je země členem mnoha organizací, které podporují dodržování lidských práv a demokratických principů, bylo by naivní si myslet, že se jedná o skutečnou demokracii. Země má politické vězně, potírá se opozice. Neziskové organizace také pravidelně dokumentují závažné případy porušování lidských práv – mučení, vykonstruované procesy nebo neúnosné podmínky ve vězení.
Podle Šimona Pánka, ředitele společnosti Člověk v tísni, Askarov cenu dostal za neobyčejnou odvahy, se kterou vedl boj za dodržování lidských práv a často i zákona, přestože byl v tomto boji v odlehlé části jedné z provincií Kyrgyzstánu poměrně osamělý. Askarov také kvůli tomu čelil „výhružkám, zadržování, věznění i fyzickému utrpení.“
