Nad Jihočínským mořem přelétl čínský bombardér. „Byl to vzkaz Trumpovi“
Demonstrace síly
NOVÉ
1
Čína demonstrativně vyslala nad sporné území Jihočínského moře strategický bombardér Xian H-6 jako „vzkaz Donaldu Trumpovi“. Ten si minulý týden telefonoval s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen. Podle Pekingu by Spojené státy měly obezřetně zacházet s tchajwanskou otázkou, aby se vyhnuly zbytečnému narušení čínsko-amerických vztahů, píše server Independent.
Desetiminutový telefonát Donalda Trumpa s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen z minulého týdne znervóznil představitele Čínské lidové republiky. Ti vyzvali Spojené státy, aby se držely politiky jedné Číny, pokud nechtějí, aby podobné „incidenty“ narušily jejich čínsko-americké vztahy.
Jako výstrahu nově zvolenému prezidentovi USA vyslala Čína nad sporné území Jihočínského moře, o jehož nárok soupeří několik asijských zemí, strategický bombardér Xian H-6. Ten sloužil během studené války k testování čínských nukleárních zbraní. Některé státy jihovýchodní Asie si vykládají přelet letounu nad demarkační linií za provokaci.
Podle budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa není důvod, aby byly Spojené státy vázány politikou jedné Číny, dokud neuzavřou přijatelné smlouvy o obchodě a dalších problematických tématech. Trump coby dlouhodobý kritik přílivu levného čínského zboží do USA, stejně jako čínské měnové politiky, to prohlásil v nedělním rozhovoru s televizní stanicí Fox News.
„Zcela rozumím politice jedné Číny, ale nevím, proč bychom jí měli být vázáni, než s Čínou uzavřeme dohody týkající se jiných věcí, včetně obchodu,“ řekl Trump. Ten minulý týden čelil kritice za telefonát s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen. Rozhovor, který byl první svého druhu od roku 1979, kdy Spojené státy přerušily oficiální diplomatické vztahy s touto zemí, popudil Peking. Část amerických politiků jej označila za diplomatický přešlap.
Trump v rozhovoru kritizoval Čínu za její úpravy kurzu měny, expanzivní politiku v Jihočínském moři nebo příliš mírný přístup k Severní Koreji. „Nechci, aby mi Čína diktovala. Toto byl telefonát, kdy jsem já byl volaným. Abych byl upřímný, myslím, že by bylo velmi neuctivé, kdybych (telefon) nezvedl,“ dodal Trump.
‚Telefonát byl jen ze zdvořilosti‘
Americký viceprezident Mike Pence minulý týden odmítl, že by rozhovor znamenal posun v dosavadní americké politice vůči Tchaj-wanu. „To si nemyslím,“ dodal Pence. Poslední takový kontakt přitom proběhl na konci sedmdesátých let.
Krátce po telefonátu oznámilo čínské ministerstvo zahraničí, že podalo protest k „relevantní straně“ ve Spojených státech. Dále uvedlo, že základem americko-čínských vztahů je politika jedné Číny, a vyzvalo Spojené státy, aby se této politiky držely. USA by podle Pekingu měly také obezřetně zacházet s tchajwanskou otázkou, aby se vyhnuly zbytečnému narušení čínsko-amerických vztahů.
Čína považuje v rámci zmíněné politiky Tchaj-wan stejně jako Tibet za jednu ze svých provincií a ostrovu hrozí vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany. Tchaj-wan uznává jen 22 zemí světa.
