Sucho odstavuje vodní elektrárny, sluneční se přehřívají

Dlouhotrvající teplé a suché počasí dopadá i na tuzemskou energetiku. Nejvíce postižené jsou menší vodní elektrárny, které musejí kvůli slabým průtokům omezovat výrobu. Spotřebitelé to ale nepocítí – z vodních elektráren pochází jen několik procent produkce. Vysoké teploty nesvědčí ani fotovoltaickým elektrárnám, jejichž články se v těchto dnech přehřívají.

„Provozujeme vodní elektrárnu 20 let a něco takového jsem ještě nezažil,“ řekl deníku ECHO24.cz Zdeněk Nováček, předseda Asociace hydroenergetiků ČR, která sdružuje majitele malých vodních elektráren. V některých regionech, jako například na Šumpersku, jsou všechny malé vodní elektrárny zavřené. Výrobci se totiž musí řídit takzvanými manipulačními řády příslušných povodí, které stanoví množství minimálních průtoků. Pokud je vodní díla nesplňují, musí se výroba elektřiny omezit nebo dokonce přerušit.

Nižší výkony hlásí také společnost ČEZ, který provozuje okolo šedesáti vodních elektráren. Počasí se méně dotklo těch větších, které v červenci běžely na 70 procent obvyklého průměru, menší vodní elektrárny ČEZ ale vyrobily jen 46 procent množství elektřiny. Vodní elektrárny, včetně těch přečerpávacích, se nicméně podílejí na celkové výrobě elektřiny v ČR pouze necelými čtyřmi procenty.

Vysoké teploty nesvědčí ani fotovoltaickým elektrárnám, jejichž články se v těchto dnech přehřívají. Nepříznivý dopad ale zřejmě vyrovná počet slunečných dní, který se letos vyvíjí příznivě.

Dominantní část výroby v Česku připadá na jaderné a uhelné elektrárny, jež jsou sice na vodě také přímo závislé, díky chladícím věžím jsou ale vůči dopadům horka odolnější. Spotřebitelé prý nepocítí ani odstavení dvou bloků v Temelíně.

Čtěte také: Celý Temelín stojí. Blok měl závadu na chlazení

Omezování dodávek elektřiny, jež postihlo například Polsko, v Česku zatím nehrozí. Tuzemské uhelné a jaderné elektrárny, na které připadá zhruba 85 procent výroby, chladí vodu v betonových věžích, jež nejsou tolik náročné na množství přiváděné a odváděné vody. Při teplém počasí musí elektrárna vynaložit na chlazení více energie než například v zimě, z pohledu výroby jde ale o mizivá čísla.

„V Německu nebo Francii mají velké řeky, takže elektrárny chladí přímo vodou z řeky bez chladicích věží a v létě mají občas problémy z důvodu teplé vody nebo jejího nedostatku,“ uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Problém se zdrojovou vodou v českých elektrárnách by podle něj nastal teprve v případě, že by sucha trvala ještě déle než měsíc.

Česko tradičně vykazuje přebytek vyrobené elektřiny, a tak by neměly nastat problémy ani kvůli častějšímu používání klimatizací a dalších chladících zařízení. Dokonce prý nevadí ani současné odstavení obou bloků v jaderné elektrárně Temelín. „Z pohledu přenosové soustavy to není žádný problém. Výpadek Temelína nahradí ostatní zdroje,“ řekla mluvčí ČEPS Barbora Peterová.

Zejména při stavbě jaderných elektráren se počítá i s možností dlouhodobě extrémního počasí. „V rámci zátěžových testů byly hodnoceny například i dlouhodobé extrémní mrazy s teplotami -46 stupňů Celsia nebo naopak extrémní vedra s teplotami nad 46 stupňů,“ uvádí mluvčí Temelína Marek Sviták. Pokud by z nějakého důvodu došlo k přerušení dodávek vody z Vltavy, tak sice dojde k odstavení obou bloků, ale elektrárna z vlastních zásob vydrží chladit oba reaktory celý měsíc.