Spor o hidžáb ve školách. Studentka chce omluvu a 60 tisíc
Náboženství ve škole
AKTUALIZOVÁNO
Soud projednal případ muslimské studentky, které před třemi lety vedení zdravotnické školy na Praze 10 spolu s další dívkou mělo zakázat nosit hidžáb, šátek zakrývající vlasy a krk. Dívka somálského původu školu zažalovala za nepřímou diskriminaci. Spor tehdy vyvolal bouřlivé debaty o přítomnosti náboženských symbolů ve veřejných institucích. Studentka k soudu nedorazila. Soudkyně projednávání případu odročila.
„Žaloba byla podána s tím, aby o přítomnosti náboženských symbolů rozhodl oprávněný orgán, nikoli pouze ředitelka školy. Mělo by to být stanoveno zákonem, což u nás není. Požadujeme omluvu ze strany školy a zadostiučinění ve výši 60 tisíc korun. Omluva není z hlediska preventivního dostačující. Je to podle nás ale symbolická částka vzhledem k tomu, k jaké újmě došlo,“ řekla deníku Echo24.cz právní zástupkyně dívky Radka Korbelová Dohnalová, která k soudu zřejmě symbolicky dorazila v malém kloboučku na hlavě.
Somálka Ahmednuur Ayan Jamaalová, která zdravotnickou školu navštěvovala v září 2013, k soudu nedorazila. Žalobkyně Korbelová Dohnalová to nechtěla komentovat. Škola podle ní nepostupovala legitimně. „Moje klientka, původem ze Somálska, čelila ve své zemi nepříznivému osudu. Coby svobodné matce ji hrozila újma na životě. Její rodina ji také chtěla provdat za příslušníka tamních ozbrojených milic. Ze země proto odešla a doufala, že v Česku ji bude umožněna svoboda projevu. Azyl ji zde byl udělen v roce 2011,“ přednesla v soudní síni žalobkyně.
S vedením školy se podle žaloby somálská studentka dohodla, že během ošetřovatelské praxe muslimský šátek nosit nebude. Nošení hidžábu ve škole však prý během počáteční diskuze o podmínkách studia omezeno nebylo. V první den školy, tedy 2. září 2013, měla být ještě před zahájením výuky spolu s další muslimskou dívkou zavolána do ředitelny. Ředitelka Ivanka Kohoutová je poté měla s odkazem na školní řád vyzvat k tomu, aby si šátky sundaly.
„Klientka nabídla řešení, že by si mohla zahalovat pouze vlasy a krk nechat odhalený. Nebylo to akceptováno. Druhá dívka šátek sundala, po dvou měsících školu ale opustila a nastoupila do školy, kde jí nošení šátku bylo umožněno,“ pokračovala Korbelová Dohnalová. Jednání školy označila za nepřímou diskriminaci. Za pravdu ji dala i ombudsmanka Anna Šabatová a Česká školní inspekce. Dívka školu zažalovala letos v březnu. Věc řeší Obvodní soud pro Prahu 10.
Zdravotnická škola: Dívka u nás nikdy nestudovala
Obhájce druhé strany sporu advokát Radek Suchý označil vyjádření somálské dívky za zavádějící a v mnoha ohledech nepravdivé. Odmítá současně, že by muslimské dívky v den zahájení výuky ředitelka vyzvala, aby hidžáby odložily. „Proběhly pouze jednání v červnu a v červenci, když se řešily podmínky přijetí dívek do školy. Případné střety náboženských kultur, jak uvádí žalobkyně, se neprojednávaly,“ uvedl právník.
Somálka se podle obhajoby studentkou školy formálně navíc prý vůbec nestala. „Po rozhodnutí o přijetí do školy na výzvu paní ředitelky do 10 dnů nepředložila nutné doklady k zahájení studia, mimo jiné šlo o udělení azylu v Česku. Oproti tomu druhá dívka – Afghánka – se skutečně studentkou školy stala, není ale pravda, že by odešla kvůli diskriminaci. Propadala ze všech předmětů kromě angličtiny,“ doplnil obhájce s tím, že Somálka školu opustila ze svého rozhodnutí.
Střední škola navíc trvá na tom, že každá škola má právo stanovit pravidla odívání i omezit náboženskou svobodu, a to mimo jiné proto, že zajišťuje bezpečnost žáků a také zachování sekulárního školství. Korbelová Dohnalová však upozornila na to, že projev víry lze omezit pouze zákonem, nikoliv podzákonnými předpisy včetně školního řádu.
O soudní líčení byl ze strany veřejnosti velký zájem. Soudní síň byla zaplněna do posledního místa. Podpořit ředitelku školy Kohoutovou do pražského justičního areálu Na Míčánkách dorazila řada studentek ze zdravotnické školy. Přišli i odpůrci islámu a jiní aktivisté naopak hájící studentku, ještě před zahájením líčení se mezi nimi strhla ostrá slovní potyčka.
„Přišly jsme podpořit naši ředitelku. Tohle je úplný nesmysl. Máme stanovený řád, který ona (muslimka) nedodržela,“ řekla jedna z demonstrujících studentek, podle které by všichni, bez výjimek, měli dodržovat stejná pravidla. Opačný názor prezentovala dívka, která dorazila k soudu v šátku. „Myslím, že je jedno, co kdo nosí na hlavě,“ řekla.
Na jednání se přišel podívat také zástupce Šabatové Stanislav Křeček. Dorazil i někdejší legislativní náměstek ministerstva spravedlnosti František Korbel, jehož manželka cizinku zastupuje.
Událost vyvolala diskuse o tom, nakolik lze v Česku tolerovat nošení hidžábu a případně i burky, která zakrývá celé tělo a obličej. Opačný názor než Šabatová vyjádřil její zástupce Stanislav Křeček. Prezident Miloš Zeman záležitost glosoval slovy, že to „začíná šátkem a končí burkou“. Stát by podle něj neměl přiznat muslimským ženám právo zahalovat se například ve školách nebo zdravotnických zařízeních. Podle Františka Stárka „Čuňase“, někdejšího kandidáty ODS do Senátu, který se přišel na soud také podívat, se jedná v celé kauze o zástupný problém, když studentka ve škole neprospívala.
Rada střední zdravotnické školy v roce 2014 školní řád upravila. Pokrývku hlavy sice nadále nepovolila, dala však ředitelce možnost udělit výjimku z náboženských důvodů. Tehdejší ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) uvedl, že obecně proti šátkům ve školách nic nenamítá, úpravy školních řádů ale nepovažuje za nezbytné.
Podporovatelé školy také často poukazovali na to, že šátky a závoje zahalující obličej na veřejnosti zakázala v roce 2011 Francie. O rok později se připojila také Belgie. Obdobná pravidla platí i ve Švýcarsku. Částečný zákaz pak uplatňují v Německu, Itálii nebo Španělsku. Ve Velké Británii tato oblast regulovaná legislativou není, školy si však mohou nastavit vlastní pravidla oblékání.
