‚Dredy si nikdy neostříhám a jsem potetovaný. Přesto mohu být dobrý politik‘

Necelý půlrok před volbami se v některých průzkumech přehouply preference České pirátské strany přes pět procent. Zároveň od Pirátů v poslední době zaznělo několik překvapivých výroků na adresu NATO nebo České televize. Předseda strany Ivan Bartoš v rozhovoru pro Týdeník Echo vysvětluje pirátskou vizi transparentního, digitalizovaného státu i to, jak se někdejší alternativec popasoval s oficiálním světem politiky.

Piráti dosáhli v posledních průzkumech na pět procent preferencí. Strana se dlouhodobě profiluje společensky liberálními tématy, jako je legalizace konopí, ochrana soukromí občanů zejména v digitální oblasti nebo pacifismus. Jsou tedy Piráti primárně stranou městských liberálních voličů?

V podstatně ano, ale vadí mi tam to slovo „městský“. Praha samozřejmě dominuje, je zde největší koncentrace lidí. Ale podle sociálně-demografických údajů po posledních volbách mají Piráti hodně voličů i na malých městech a vesnicích. Je to díky internetu, který už dávno není doménou výhradně lidí pod třicet z měst. Naším cílem je liberální volič. Tečka. Domnívám se, že v aktuální české politice není tato pozice obsazena. Naší hlavní myšlenkou je svoboda volby. A chceme lidem poskytnout maximum informací, aby se mohli svobodně rozhodnout. Pokud se vrátím k těm průzkumům: nyní skutečně oscilujeme kolem pěti procent a dlouhodobě rosteme. Česká televize například po posledních volbách ukazovala potenciál mezi nevoliči, řekněme aktivizační potenciál. A tam jsme měli deset procent lidí, kteří kdyby k volbám šli, hodí nám to tam.

Mluvíte tedy o sázce na liberálního voliče. V minulosti se na tento segment orientovala například Unie svobody nebo Bursíkovi zelení. Dnes je stranou liberálů především TOP 09, jíž ovšem klesá podpora. V čem jsou Piráti jiní? A jak si chtějí voličsky nestálé liberály udržet?

My nabízíme alternativu. A to nenabízí ani TOP 09, která má sice liberální fasádu, a lidé ji volili asi proto, že my jsme pro ně byli moc velcí pankáči, ale topka se nikdy fakticky nedefinovala jako liberální strana a ve svých stanovách má křesťanskou a konzervativní tradici. Co se týče Unie svobody, to byla marketingová změna, kterou jim nikdo nevěřil – a taky to podle toho dopadlo. Tohle u nás nehrozí. My jsme se už na začátku, před osmi lety, rozhodli, že kašleme na pravolevé dělení. Že chceme být přijatelní jak pro zklamané voliče například sociální demokracie, tak voliče těch stran, které jste zmínil. Že chceme dělat věcnou politiku. A od začátku máme sami na sobě aplikované to, co v politice chceme prosazovat. Transparentní účetnictví, registr smluv, registr lobbistických kontaktů. Čili my kampaň nestavíme na ničem, co bychom už sami nedělali, a to většinou velmi levně. Strany, které se jako liberální profilovaly před námi, dojely na to, že nejdřív chtěly od voličů důvěru, a pak na ně čtyři roky kašlaly. My od začátku stavíme na maximálně průhledném fungování.

Odmítnutí pravolevého dělení ovšem není politická novinka. Přesto se například při debatě o výši zdanění či společenských otázkách strany nakonec na pravolevé ose někam zařadí. Kam tedy patří Piráti?

Výše a výběr daní jsou parametry systému. Domnívám se, že jsou oblasti, kam stát musí zasahovat, protože se týkají základních potřeb lidí. To je dnes paradoxně třeba telefonie. Tam je nutná regulace, a to striktní regulace, protože trh v rámci existujících tří operátorů s cenou dolů nepůjde a lidé zároveň tu službu potřebují. A pak jsou oblasti, kde státní zásahy nejsou žádoucí, jako je třeba malé podnikání nebo rozhodování ve věcech vzdělání. Stejně tak se domnívám, že naše společnost je tak bohatá, že by nikdo neměl žít na ulici. Takže ano, v sociálních oblastech lze definovat levicový aspekt Pirátů. Celkově, v politickém kompasu, vycházíme jako středová strana.

Celý rozhovor čtěte na EchoPrime nebo v aktuálním vydání Týdeníku Echo.