Uprchlíci nesmí umírat na moři. Tábory mohou mít už v Africe

Stále více uprchlíků na své cestě do Evropy umírá ve vlnách Středozemního moře. Jedním z možných řešení tohoto problému je výstavba táborů v zemích, ze kterých se utečenci nejčastěji dostávají do Evropy. Tam by mohli v bezpečí podat žádost o azyl a dopředu zjistit, zda vůbec mají šanci na lepší život na starém kontinentě. 

„Evropa je kontinentem azylu. Problém ale je, že evropský azylový systém nefunguje,“ varoval vysoký komisař OSN pro uprchlíky António Guterres pro deník The Wall Street Journal. A právě proto se evropští představitelé snaží hledat nová řešení, jak uprchlíky v jednotlivých zemích efektivně přijímat a zároveň jim zabránit v absolvování vysoce nebezpečných plaveb přes Středozemní moře. Za ně často utratí celé své jmění a někdy i zaplatí vlastním životem.

Jedním z navrhovaných plánů je výše zmíněné vytvoření útočišť, jakýchsi improvizovaných táborů v zemích jako jsou Egypt nebo Tunisko. Tady by mohli uprchlíci požádat o azyl v Evropě, aniž by se nacházeli na evropské půdě. Guterres takovéto řešení vítá, pouze se obává, aby se z podobných míst nestaly „internační tábory“, ve kterých uprchlíci uvíznou na dlouhá léta bez naděje na lepší život.

Tisková mluvčí Evropské komise Natasha Bertaudová ale taktéž pro The Wall Street Journal upozornila, že realizace podobného projektu může být složitá, jelikož se na ní musí souběžně podílet EU, Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, další mezinárodní organizace a jednotlivé zúčastněné země. Zároveň dodala, že na projekt podobné velikosti v současné chvíli nejsou finanční prostředky.

Hrozby nejen na moři

Kromě smrti na moři ale utečenci také často čelí nebezpečí na hranicích. Naposled to byl tragický případ dvanácti jezídů, kteří se snažili z Turecka dostat do Bulharska. Dva z nich byli po střetu s pohraničníky na turecké straně nalezeni zbití a promrzlí na smrt. Jiné země se místo násilí snaží vstupu uprchlíků zabránit pomocí bariér. Řecko před třemi lety vybudovalo na hranicích 10,5 kilometru dlouhou bariéru. Teď se na to chystají i v Bulharsku, kde má vzniknout další obranná stěna. Tentokrát ale dlouhá celých 82 kilometrů.

Guterres podobné postupy kritizuje: „Z naší zkušenosti vím, že tyto zdi nefungují. Když zavřete dveře, půjdou oknem. Zdi můžou migrační pohyb přesměrovat, nikoliv ho ale vyřešit.“

Čtěte více: Do Německa se za rok přistěhovalo 500 000 cizinců

Emigrace v Evropě a její bezpečnostní rizika