Prvotinu vítěze Man Bookerovy ceny odmítli 78krát
Šek na 50 tisíc liber (1,8 milionu korun) a skleněnou trofej obdržel od vévodkyně z Cornwallu vítěz prestižní Man Bookerovy ceny, Jamajčan Marlon James. Jeho kniha, pojednávající o pokusu o atentát na umělce Boba Marleyho, nese název Stručná historie sedmi zabití, byla zčásti napsána v jamajském slangu. „Je velmi násilná, plná klení,“ řekl k ní jeden z porotců soutěže.
„Jamajka má opravdu bohatou literární tradici,“ vysvětluje čerstvý laureát literární ceny, udílené v Británii již od roku 1968. „Je pro mě docela neskutečné, že jsem (z Jamajky) prvním vítězem a opravdu doufám, že nebudu poslední,“ dodává. Zprávu přinesl britský Independent.
Porotci soutěže popsali téměř sedmisetstránkový román jako „výjimečný“. Rozhodnout se jim trvalo údajně méně než dvě hodiny. Předseda komise Michael Wood se vyjádřil ve smyslu, že kniha je „vzrušující od samého počátku“.
Čtyřiačtyřicetiletý autor, který se narodil v Kingstonu na Jamajce, žije ve spojených státech od roku 2007. Za svůj hlavní literární vzor považuje Charlese Dickense. Při psaní své poslední knihy prý poslouchal Marleyho album Exodus, které zpěvák nahrál právě po pokusu o vraždu. Zajímal ho právě umělcův pohled na události.
Přitom však Jonesovy literární začátky nebyly zdaleka tak jednoduché. „Po určitý čas jsem si dokonce myslel, že druh příběhů, který píšu, lidé číst nechtějí,“ vzpomíná. Podle jeho vlastních slov mu jeho prvotinu, Ďábel Johna Crowa, různí nakladatelé odmítli celkem 78 krát.
„Tenkrát jsem psaní úplně vzdal. Zničil jsem rukopis knihy a dokonce ho vymazal ze souborů přátel,“ vykládá Jones svůj příběh. Naštěstí později objevil jednu kopii na staré počítači mezi doručenými emaily . Slavní autoři jako J. K. Rowlingová nebo Stephen King byli nicméně také mnohokráte odmítnuti.
Tento ročník byl teprve druhý, kdy mohl Bookerovu cenu získat kterýkoliv autor, píšící anglicky. Obavy ze zahlcení nominací americkými autory poté, co bude záběr rozšířen i mimo země Commonwealthu, se však nenaplnil. Lonským vítězem se stal Australan Richard Flanagan s knihou Úzká cesta na daleký sever, inspirované zážitky jeho otce z barmské železnice smrti.