Chorvatsko: O vládě rozhodne psychiatr z maloměsta

Dosavadní směřování Chorvatska bylo vzorem pro kabinet Bohuslava Sobotky, při nedělních volbách však zažili Chorvati největší politický převrat od konce občanské války. Už neplatí pravidlo, podle kterého se u moci střídají dvě strany, sociální demokraté s pravicovou Demokratickou unií. O budoucím premiérovi rozhodne před třemi lety založená protestní strana Most.

Před měsícem oslavil šestatřicáté narozeniny a v neděli se stal nejmocnějším mužem Chorvatska. Božo Petrov, psychiatr a starosta města Metković získal se stranou Most třináct procent hlasů. Přesto má silnější postavení než šéfové obou velkých stran, sociální demokrat a dosavadní premiér Zoran Milanović i šéf pravice Tomislav Karamarko. Při volbách dostali 37 resp. 39 procent hlasů, bez pomoci Petrova a jeho devatenáctičlenného poslaneckého klubu však žádný nezíská parlamentní většinu. Velká koalice je po ideologicky vyhrocené kampani nemožná.

Soumrak ideologických stran

Byl to šok pro všechny Chorvaty, protože volební systém je nastaven tak, aby se o moc dělili jen dva velcí hráči. Země je rozdělena na deset volebních obvodů a dosud se nenašla třetí strana, která by dokázala uspět v každém z nich. Voliče nespokojené s velkými stranami dosud spolehlivě luxovala malá regionální sdružení, dalších osm mandátů mají předem zajištěny národnostní menšiny. Jejich poslanci bývají ochotnými pomocníky velkých stran a podle potřeby dodají hlasy pro zajištění parlamentní většiny. Teď poprvé jejich hlasy nestačí.

Třetí strana se našla a má k dispozici víc hlasů než všechny malé straničky dohromady. Potřebné protestní voliče zajistila rostoucí nechuť ke klientskému systému, který spojuje obě tradiční strany s mocnými oligarchy a brání jakékoli změně poměrů. Například tažení premiéra Milanoviće proti korupci, při kterém byl hlavním trumfem v Česku proslulý systém elektronických pokladen, bylo z pohledu voličů Mostu nepodstatnou kosmetikou.

Vítězství Petrova a jeho strany ukazuje, že voliči na východě Evropy dávají stále častěji středovým politikům, kteří se prezentují jako zkušení profesionálové schopní řešit praktické problémy. Už před dvěma lety se stal slovinským premiérem ústavní právník Miro Cerar, který založil Stranu moderního středu, ve stejném roce Češi ignorovali ideologie a masově hlasovali pro podnikatele Andreje Babiše a letos do polského parlamentu pronikla Moderní strana liberálního ekonoma Ryszarda Petru.

Politiku dělejte zadarmo

Také Božo Petrov oslovil středové voliče, kterým nevadila jeho minulost novice ve františkánském řádu ani člena v ultrakonzervativním hnutí „Dub“. Přesvědčil je během dvou let starostování v patnáctitisícovém městě Metković poblíž Dubrovníka. Město převzal s dluhem 18 milionů kun, který však rychle snížil na třetinu. Podařilo se mu to mimo jiné tím, že zrušil jakékoli náhrady zastupitelům a členům dozorčích rad městských podniků, radním vyplácel symbolickou mzdu jedné kuny měsíčně. Platy úředníků snížil o třetinu, náklady na reprezentaci a cestovné na desetinu. Proto i v jiných částech Chorvatska uvěřili jeho slibům, podle kterých sníží státní dluh, byrokracii i daně. Tím chce v první řadě podpořit podnikání, zároveň se však zaručil, že pomůže každému, kdo se dostal do dluhové pasti.

Chorvatští ani zahraniční komentátoři příliš nevěří, že Petrov a jeho lidé dokážou odolat slibům obou velkých stran, které neoficiálně nabízejí ministerská místa také jiným členům Mostu. Tím by se podařilo i novou stranu integrovat do zavedeného klientského systému. Dva dny po volbách se zatím nikdo neodvažuje polemizovat se stanoviskem předsedy Petrova, který trvá na tom, že nepovede žádná zákulisní jednání. Se socialisty i s pravicí chce vést pouze oficiální debaty o reformách, které je potřeba v nejbližších letech uskutečnit. Když se Most s někým dohodne, nejspíš podpoří jeho menšinový kabinet, vstup nové strany do vlády je prý prakticky vyloučen. Média v Chorvatsku spekulují, že větší šance na dohodu má dosavadní premiér Milanović. Přesto Most nakonec nemusí vybrat nikoho. „Předčasné volby jsou levnější než čtyři roky pod špatnou vládou,“ tvrdí Petrov.