Vláda chce další Temelín? A kdo jej zaplatí? ptá se analytik

Česká republika se příliš spoléhá na budoucí rozvoj jaderné energetiky, která je finančně čím dál méně únosná. Podceňuje přitom možnost, že se nové atomové bloky nakonec nepostaví. Deníku ECHO24.cz to řekl analytik J&T a menšinový akcionář společnosti ČEZ Michal Šnobr, jenž dlouhodobě kritizuje energetickou politiku státu.

Vláda premiéra Bohuslava Sobotky po dlouhých měsících připomínkování schválila aktualizovanou Státní energetickou koncepci, jež klade velký důraz na jádro. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek chce přistavět po jednom bloku v elektrárnách v Dukovanech a v Temelíně. Podle Šnobra jsou ale takové plány finančně nereálné a vláda by měla připravit také nějakou alternativu. Například více investovat do nových technologií na skladování energie po vzoru Německa.

Čtěte také: Energetická koncepce: hlavní bude jádro a obnovitelné zdroje

„Měli bychom si zcela vážně připustit, že k variantě dostavby jaderných bloků vůbec nemusí dojít,“ řekl Šnobr. Přijatá energetická koncepce podle něj obsahuje zásadní rozpor: vláda chce stavět nové jaderné zdroje, ale zdráhá se je zaplatit ze státní kasy nebo poskytnout skupině ČEZ cenové garance. Klesající cena silové elektřiny a naopak rostoucí technologická náročnost výstavby jaderných elektráren dělají z atomu téměř neufinancovatelný zdroj energie, zdůraznil analytik, podle něhož by například dva nové bloky v Temelíně stály 350 miliard korun. Poukázal také na současné problémy s výstavbou jaderných elektráren ve Finsku, Francii a neustále se protahující a prodražující stavbu třetího a čtvrtého bloku ve slovenských Mochovcích.

„Energetika jasně směřuje směrem k nižším fixním nákladům (tj. hlavně náklady na výstavbu – pozn. red.), a to i za cenu vysokých variabilních nákladů,“ tvrdí Šnobr. Státem kontrolovaný ČEZ by podle něj měl místo výstavby jaderných reaktorů zprovoznit novou paroplynovou elektrárnu za 17 miliard korun v Počeradech, kterou ČEZ nerozjel kvůli nízkým cenám elektřiny. Ve srovnání s náklady na další jaderné bloky by výroba v hotovém paroplynu dávala mnohem větší smysl.

„Jaderná energetika to bude mít v Evropě čím dál těžší,“ říká Šnobr a poukazuje na sílu Německa, které se po havárii v japonské Fukušimě rozhodlo zcela odstřihnout od jádra a mohutně investuje do nových technologií, které by lépe využily obnovitelné, ale časově proměnlivé zdroje energie, jako je slunce nebo vítr. Jít v opačném směru než Německo, které de facto vyváží nízké ceny elektřiny i k nám, podle analytika nedává dlouhodobě smysl.