Matematika se vrací. Za pět let bez ní nebude maturita

Školství půjde jiným směrem než dosud. Ukazatelem pro příštích pět nebo šest let se stane Strategie 2020, kterou vláda schválila během prázdnin a kterou si na začátku nového školního roku mohou přečíst učitelé, rodiče a případně i žáci.

Přesněji řečeno, nepůjde o nový směr, ale vůbec o nějaký směr. Vládní dokument připomíná opatrnými slovy zkušenosti posledních let, kdy se jednotlivé vzdělávací obory vyvíjely zcela živelně a nezávisle na sobě. Města rušila školky, protože nechtěla přispívat na jejich provoz, rodiče z vyšších sociálních vrstev si prosadili větší nabídku víceletých gymnázií, průmyslníci donutili krajské úřady, aby podporovaly co nejvíc učilišť připravujících co největší část nové generace pro výrobu. Chaos se nevyhnul ani vysokým školám, které jen s formální státní kontrolou nabízely nepotřebné obory, navíc tak nenáročné, aby je dokázal vystudovat každý a na závěr dostal nějaký z akademických titulů, kterých se v Česku užívá nejvíc z celé Evropy.

Tak zní jen stručný výčet největších nešvarů, do kterých se školství během posledních let propadlo. Jednotná vize či společný program nebyly k dispozici kromě vysoce oceňované Bílé knihy z roku 2001, jejíž doporučení se však podle expertů nikdo nedržel. Výsledkem je neuspokojivá bilance českých žáků při mezinárodních testech a rychlé zvětšování nerovností v přístupu ke vzdělání mezi různými společenskými skupinami. Nezisková společnost EDUin dokonce tvrdí, že třetina dětí dnes má v přístupu ke studiu silný handicap způsobený jejich původem.

Čtěte také: Premiér: Výsledek maturit je alarmující. Ale roli plní dobře

Vláda se schválením Strategie 2020 zavázala, že poměry změní tak, aby se každému dostalo co nejlepšího a kvalitního vzdělání. Nepůjde o revoluci, spíše o sled postupných kroků, které mají šanci na úspěch už z toho důvodu, že Strategii nechal vypracovat ministr školství Petr Fiala, který se mezitím stál šéfem opoziční ODS. Jeho nástupce Marcel Chládek (ČSSD) projekt dokončil. Má tak pro nutné změny připravenou půdu ve sněmovně, pokud ovšem pravidla Strategie neporuší. Už je k tomu blízko, protože navrhuje jednotné přijímací zkoušky na střední školy. Takové zkoušky ovšem znemožní vstup na střední školu dětem rodičů, které neměly čas se s nimi doučovat, anebo žily v odlehlých regionech, kde není kvalitní základní škola.

Dalšími kroky se už ministr Strategie drží, například zavedením kariérního řádu pro učitele, přísným požadavkem na kvalitní vzdělání učitelů nebo návrhem vysokoškolského zákona.

Změna popsaná ve Strategii nebude revoluční, a proto se i jejím protagonistům složitě vysvětluje, kam vlastně míří. Dá se to ukázat na jedné větě, která říká: „Do společné části maturitní zkoušky povinně zařadit matematiku.“ Jako termín byl určen rok 2020.

Zlepšit znalosti české mládeže v matematice nemůže samo o sobě zastavit úpadek školství ani zajistit jeho rozkvět. Bez studia matematiky se také určitě dá žít. Věta o matematice však říká, že není dobré utíkat před důležitými úkoly jen z toho důvodu, že se tím člověk vyhne těžké práci. Otevření možnosti, aby se žáci matematice vyhýbali na základní, střední i vysoké škole, se tak stalo symbolem pohodlnosti, která svedla zdejší školy na scestí.

Obce se nemusí snažit, aby nabídly vzdělání předškolním dětem. Učitelé nemusí přehánět snahu, aby něco naučili děti z méně vzdělaných rodin, protože je mohou poslat do učilišť, která vezmou každého. A učiliště nemusí učit všeobecné předměty (včetně matematiky), protože stačí žáky připravit pro jednoduchou práci u pásu. Lenoši se snadno skryjí také na některých víceletých, tzv. elitních gymnáziích, protože samotným vstupem na elitní škodu získali status lépe vzdělaných. Mladý člověk ani nemusí moc studovat na vysoké škole, protože nějaký titul mu tam stejně udělí. Nakonec chodí na přednášky k profesorům, kteří také vedou bezstarostný život, protože na rozdíl od evropských zvyklostí jim byla profesura udělena na doživotí a svou klidnou živnost nemusí nikdy obhajovat.

Návrat matematiky jako povinného maturitního předmětu poslouží jako opačný symbol, který každého upozorní, že období pohodlnosti končí.

Čtěte také: Počítat neumíme, ale v penězích se vyznáme