Odvrácená tvář policie: vydírání, úplatky i zneužití pravomoci

Vyšší počet stíhaných u celní správy, a naopak pokles trestných činů u policistů a vězeňské služby. To jsou závěry, které vyplývají ze zprávy o činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) za loňský rok. Deník ECHO24.cz má zprávu k dispozici, stejně jako analýzu použití odposlechů a sledování. V ní se například píše, že odposlechů v bezpečnostních sborech ubylo. Nasazeny byly hlavně kvůli zneužití pravomoci, vydírání a přijetí úplatku.

Odposlechy. Jeden z nejúčinnějších nástrojů policie při vyšetřování trestných činů. Své o tom ví třeba bývalý hejtman David Rath, použité ale byly i v kauze Jany Nečasové (dříve Nagyové), kterou tento týden začal projednávat soud.

Čísla o odposleších a sledování za loňský rok dostali v týdnu na stůl poslanci. Tentokrát šlo ale o trochu jiné odposlechy. Nasazovala je totiž Generální inspekce bezpečnostních sborů, která odhaluje trestnou činnost příslušníků policie, vězeňské služby či celníků. A závěry plynoucí z údajů o odposleších stojí za pozornost.

Poslanec Klučka: „Klesly trestné činy u policistů a zastavili jsme jejich nárůst u vězeňské služby. Mírný nárůst je jen u celní správy. To je pozitivní. Co už je méně pozitivní, že nám roste podíl mravnostních trestných činů. A samozřejmě problémem je i vydírání.“

V roce 2013 inspekce nasadila a ukončila 166 odposlechů v 59 trestních spisech, kde se zajímala o 108 osob. Po třech letech nárůstu odposlechů jde o první razantní snížení – téměř o 70 procent. Zajímavé ale je, u jakých trestných činů byly odposlechy nasazovány. S téměř 32 procenty jim vévodí zneužití pravomoci úřední osoby, následuje ale vydírání a přijetí úplatku.

A právě tyto dvě kategorie trestných činů jsou podle expertů u bezpečnostních sborů stále velkým problémem.

Být dobrý polda se musí vyplatit

„Klesly trestné činy u policistů a zastavili jsme jejich nárůst u vězeňské služby. Mírný nárůst je jen u celní správy. To je pozitivní. Co už je méně pozitivní, že nám roste podíl mravnostních trestných činů. A samozřejmě problémem je i vydírání,“ řekl deníku ECHO24.cz šéf sněmovní komise pro kontrolu činnosti GIBS Václav Klučka z ČSSD.

Podle něj se lze s vydíráním a úplatky setkat třeba u některých dozorců vězeňské služby, kteří se chtějí na vězních domoci výhod. Klučka je přesvědčen, že za to může mimo jiné i výše služebních platů a sociální postavení příslušníků bezpečnostních sborů. Stát po nich jednoduše vyžaduje profesionalitu, která neodpovídá jejich ohodnocení.

„Je to přesně tak. S vydíráním se obecně můžeme setkat všude tam, kde je příslušník v pozici osoby, která má moc. S neadekvátním ohodnocením ale souvisí i velké riziko trestných činů mimo službu – přepadení, vyloupení něčeho i s použitím služební zbraně,“ vysvětluje předseda bezpečnostního výboru sněmovny Roman Váňa (ČSSD) a dodává: „Kvůli škrtům se příslušníci dostávali třeba do problémů s exekucemi. A pak se uchylovali k podobným věcem. Musíme si uvědomit, že například lidé z vězeňské služby přicházejí do styku i s hodně bohatými vězni. A to riziko pak samozřejmě roste. Být dobrý polda se musí vyplatit.“

Také kvůli eliminaci podobných problémů prý současná vládní koalice přišla s navyšováním platů policistů. Otázkou ale je, jak dlouho si bude moci Česko podobné navyšování dovolit.

Pomoci má prevence

Speciální komise i výbor byly se zprávami GIBS spokojeny. Podle politiků v bezpečnostních sborech konečně roste povědomí o tom, že inspekce pracuje efektivně: tedy že případy dotahuje až k odsouzení.

Přesto se musí ještě zvýšit důraz na prevenci. A zanedbávat není možné ani výběr kandidátů do bezpečnostních sborů, upozorňují poslanci.

„Tady máme stále rezervy. Oni prochází psychotesty, zdravotními testy, všechno zvládnou. Ale ne vždy jejich osobnost důkladně poznáte. Já jsem kdysi jako šéf hasičského sboru z deseti přijatých, kteří vyhověli všem požadavkům, vychoval dva nebo tři profesionály. Ti lidé to často dělají jen jako zaměstnání. Ale tady tomu musíte dát o něco navíc. Není to práce, je to služba,“ uzavírá Klučka.