1

Nastává rok vlahé ovce

Jádrem existence lidské civilizace a státu je kalendář. Čas je nejdražším statkem, vnímání a měření času je osou života společnosti. A individuální vnímání času pak přímo vytváří lidský život, tvoří chuť a barvu dnů, jak jdou po sobě.

Zítra je zase Nový rok!

Je lunární a začne v Číně, Japonsku, Koreji, Vietnamu a asijských diasporách po celém světě. Slaví jej i Západ, někdo z kulturního nadšení, jiný z povinnosti nebo podnikatelského oportunismu. Ať je motivace jakákoliv, Novým rokem pokaždé všechno znova začíná. Staré porážky jsou pryč a nové úspěchy se jeví na dosah.

Staří Číňané postavili svůj kalendář na pohybu Měsíce, který celá obrovská říše vidí stejně, proto je to výhodná a sjednocující metoda. Lunární kalendář začíná novoluním, rok sestává z 24 klimatických sezón, na kterých závisí polní práce a svátky. Je praktický a jednoduchý, ale lunární měsíc má jen 29 a půl dne (29 dní, 12 hodin, 44 minut a 2.8 vteřin) a rok o dvanácti měsících má tak jen 354 dní. Západní juliánsko-gregoriánský kalendář přesně vymezil pro rok 365 dní (astronomický rok má 365 dní, 6h, 48m, 46v). Čínskému lunárnímu kalendáři tak chybí 11 dní, které vloží jednou za tři roky přestupným 13. měsícem. To posune první den z přelomu ledna a února na počátek 2. poloviny února. Tak je tomu i letos, kdy Nový rok začíná novoluním 19. února.

Jarní svátek

Lunárnímu Novému roku se v Číně říká Jarní svátek. Slaví se tři týdny, ale o další tři týdny předchází Novému roku přípravy. Nakupuje se „novoroční zboží“, tedy hlavně pamlsky, píší se a po stranách dveří se lepí tušová dvouverší, na vrata se lepí obrázky dvojice ochranných duchů v plné zbroji, připravují se novoroční bochánky z lepivé rýže.

Oslavy začnou „Malým Novým rokem“ týden před novoluním (letos 11.2.). Slaví se jídlem, pitím, setkáními a dobrou náladou. Největší oslavy vypuknou „třicátého“, tedy poslední den roku, na lunární „Silvestr“. Sváteční čas trvá až do prvního úplňku, do 15. dne prvního měsíce, tzv. Svátku lampionů (letos 5.3.).

Součástí oslav Nového roku jsou rituální obřady, hlavně oběti předkům, za blahobyt a pokoj. Štítky se jmény předků se umístí na čestné místo hlavního pokoje a předloží se obětiny: potraviny, alkohol, svíce, vonné tyčinky. Za noční tmy se chodí na křižovatky cest pálit svazky rituálních peněz, které si lidé razítkem dělají doma nebo nakoupí ve specializované prodejně „obětního a pohřebního“ zboží. Kromě duchovních „peněz“ tam pořídíte třeba papírové boty.

Předkové se uctívají v ústřední místnosti bytu nebo v rodinné svatyni, také se chodí obětovat a klanět k jejich hrobům. Na Jarní svátek se od lidských sídel odhánějí démoni a zlé síly, nejvíce odpalováním „bouchacích bambusů“. Druhů bambusových rachejtlí byl přehršel, jedno a více ramenné, poskakující, poletující, dračí, mandarínských kachen či nebeských raket. Před hlavní vchod sídel a provozoven se věší provázky s hroznem červených rachejtlí, odpálí se a pak chytá jedna od druhé.

S přáními přicházejí mladší a níže postavení za těmi výše postavenými, starší dávají dětem drobné peníze. Kdo nestihl osobně potkat všechny blízké, pošle písemná přání s pozitivními symboly a znaky štěstí. Dnes papírová přání nahrazují obrazové e-maily a básnivé SMS. Navečer rodiny vyvěsí lampióny, aby bylo hodně světla, barev, zvuků, veselí, to se považuje za šťastný start.

Kromě projevů úcty k předkům probíhají magické obřady, v okamžicích svátků jsou totiž brány vesmírných sil více otevřené a magie funguje více než jindy. Smyslem magických obřadů je „přestavění reality“ z její aktuální podoby do výhodnější. Magii sice nazýváme metafyzikou, ale i v ní platí zákon zachování hmoty (a energie), nic se neztratí, jen přesune.

Lunisolárně – jupiterský kalendář a rok Ovce

Čínskému kalendáři se říká lunisolární, přesnější je krkolomné „lunisolárně-jupiterský kalendář“, protože Měsíc obíhá kolem Země, Země a Jupiter kolem Slunce. Okem viditelný, dvanáctiletý oběh Jupitera kolem Slunce (přesně 11.862 roku), se užívá tisíce let. Čínský dvanáctiletý zvířetník jde tedy po zhruba 30 stupních oběhu Jupitera.

Co se týče znamení čínského zvířetníku, v čínštině je vyjadřuje jen jeden obecný znak. Zvířetník začíná Myší, žádnou Krysou. Nám dnes končí rok dynamického Koně, zítra začne rok „rohatce“, znamenající ovci i kozu. Říkejme mu tedy rok „Ovce“, lze jej však znázornit i muflonem, kamzíkem a dalšími druhy koz, ovcí a antilop. To je však jen obraz, důležitý je charakter „Ovce“, patří k ní „teplá vlahost a dobrotivost“ a to zní nadějně.

Tak je to s čínským Novým rokem. Proč si jej nepřidat do kalendáře vlastních svátků, vždyť se blíží Hromnicím, tedy Uvedení Páně do chrámu a Masopustu, počátku předvelikonočního půstu. Život je krásný, a když slavíme naše dny, bývají ještě krásnější. A nás to povznese a zbaví malichernosti.

Jarnímu svátku zdar! 


/
Autor je sinolog, etnolog a právník

Autor je sinolog, právník a poradce, zaměřený na spolupráci s Čínou.  www.vitconsulting.cz

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.