Kdo je vůči Řecku nejostřejší? Kupodivu Finové
Naštvaní věřitelé
NOVÉ
Vůči současné řecké vládě zaznívají z řady evropských zemí nebývale ostrá slova. Obzvlášť nesmlouvaví jsou ale vůči Aténám kupodivu Finové, ať jde o tamní vládu či obyvatele, jak ukázal nový průzkum. S podivem to ale už tolik není, když se dodá, že Řecko dluží Finsku částku, která odpovídá desetině finského rozpočtu.
,,Od Finska Řecko na svou záchranu žádné další peníze nedostane,“ řekl dnes finský ministr zahraničí Timo Soini. Kromě Německa zastávají ke krachujícímu Řecku nejtvrdší a nejneústupnější postoj právě představitelé malého severského státu. Tomu dluží Řecko 5 miliard eur, což je rovno 10 procentům státního rozpočtu Finska.
Finsko se samo potýká s finanční krizí a nechce přicházet o další peníze. Nyní musí parlament nového premiéra Juha Sipily schválit další půjčku na tři roky ze záchranného fondu ESM o kterou Alexis Tsipras ve středu požádal. ,,Částky o kterých se nyní bavíme, by znamenaly velké zvýšení odpovědnosti, řekl k řecké žádosti Timo Soini. Parlament se na žádosti musí shodnout absolutní většinou.
Finnish foreign Minister Timo Soini: "Finland will not give any more money to Greece". http://t.co/6nCv4TpECZ
— Teemu Lehtinen (@TJELeh)
10. Červenec 2015
O tom, že „pifku“ na Řecko – respektive jeho vládu – mají i řadoví Finové, svědčí i výsledky průzkumu britského institutu YouGov, o nichž informoval deník The Daily Telegraph. Tazatelé v šesti zemích EU zjišťovali, koho obyvatelé za nynější řeckou krizi nejvíc viní – zda vládu v Aténách, tzv. trojku (EU, Evropskou centrální banku a MMF), anebo oba zároveň. A nejvíc (73 %) vinilo řeckou vládu právě ve Finsku. Poté následovali Dánové (70 %), Švédové (65 %), Němci (59 %), Britové (38 %) a Francouzi (33 %). Naopak výhradně „trojku“ viní pouze pět procent Finů, zatímco ve Francii mělo tento názor 15 procent dotázaných.
Kdyby Tsiprasova žádost o půjčku finským parlamentem neprošla, mohlo by Finsko spolu s jinými zeměmi eurozóny, které k jižnímu státu zaujímají negativní postoje, vytvořit blokující minoritu. Soini byl k dalším půjčkám a záchranným programům Řecku kritický již v minulosti, kde se o dalším nalévání peněz do státu vyjádřil jako o tzv. Ponziho schématu, tedy něčemu podobnému pyramidovým hrám.
Opoziční postoj zastával podobně během jednání o osudu Řecka i finský ministr financí a bývalý premiér Alexander Stubb, který na konci ledna v rozhovoru pro The Financial Times řekl, že jediné, co Řecko od Finska na žádost o odpuštění částí dluhu, o něž se Alexis Tsipras po všechna jednání snažil, uslyší ,,jasné ne“.
5-5-5. Five difficult years. Five mixed months. Five intersting days. A solution has to be found by Sunday. One way or the other. #Greece
— Alexander Stubb (@alexstubb)
8. Červenec 2015
Během posledních jednání ministrů financí eurozóny se Stubb v médiích a na svém Twitteru vyjadřoval vůči středomořskému státu státu o něco mírněji, ale přesto možnost vystoupení Řecka z eurozóny a ani Evropské unie nevyloučil. ,,Jsem optimista. Myslím, že nakonec se řešení pro Řecko najde. Nechceme Grexit, ale čas už dochází,“ řekl Stubb v rozhovoru pro Deutsche Welle po úterní schůzce, kam nový řecký ministr financí Euclid Tskalotos přišel s prázdnýma rukama.
Finský nekompromisní postoj vůči Řecku rezonuje v pětimilionové zemi již od samotného začátku řecké krize a v posledních volbách do finského parlamentu se stal i hlavním tématem kandidujících stran. Nejvíce zaměření proti Tsiprasovi jsou ve Finsku Sociální demokraté, kteří skončili druzí. Volby v květnu vyhrála Strana středu s Juhaem Sipilou, jež nahradil ve funkci premiéra konzervativce a současného ministra financí Alexandra Stubba.
