ÚSTR volí nového šéfa. Bude jím cizinec?

Post ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů není příliš atraktivní. To serveru ECHO24.cz potvrdil i Václav Žák, jeden z členů výběrové komise, která měla napomoci Radě ÚSTR s výběrem vhodného kandidáta. „Ústav pro studium totalitních režimů byl založen tak nešťastně a v takovém politickém klimatu, že se vědci na post ředitele nechtějí hlásit, protože si myslí, že by se místo vědy museli věnovat pseudopolitickým sporům. Po tom lidé netouží,“ říká Žák.

Od roku 2007, kdy byl ústav založen, se v ředitelském křesle vystřídalo pět lidí. Nyní, po roce bezvládí, má do čela ústavu nastoupit nová osoba. Vybrat by ji měla dnes Rada ÚSTR.

Na místo nového ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů se přihlásilo se celkem pět zájemců, nejméně za celou dobu fungování ústavu. Mezi kandidáty je švýcarský historik Adrian Portmann, bývalý předseda vědecké rady ÚSTR, který se zabývá dějinami vysídlení německého obyvatelstva po druhé světové válce. Zdeněk Hazdra, který byl v roce 2010 několik měsíců ředitelem ústavu a nyní zde působí jako první náměstek. Podruhé se jako kandidátka na post ředitele přihlásila francouzská historička Muriel Blaive.

Tito tři kandidáti byli doporučeni Výběrovou komisí a dnes v podvečer si je Rada pozve na osobní pohovor. Dalšími kandidáty, kteří mohou být zvoleni, ale Výběrovou komisí nebyli doporučeni, jsou Viktor Meca, pracovník Ministerstva obrany ČR, který dohlíží nad udělováním osvědčení pro účastníky třetího odboje, a Karel Světnička, bývalý kontrolor Nejvyššího kontrolního úřadu.

Souboj o ÚSTR mezi cizinci

Do užšího výběru navrhla Výběrová komise ze tří kandidátů dva cizince, tedy Muriel Blaive a Adriana Portmanna. „Myslím, že nezájem českých vědců je spojen s tím, jaká se kolem ústavu vedla mediální kampaň z té či oné strany. Proto se hlásí cizinci, což já rozhodně nepovažuji za nevýhodu. Protože to jsou shodou okolností cizinci, kteří se věnovali problému vyrovnání se s vlastní minulostí. Pan Portmann se zabýval odsunem Němců a vyrovnáváním se s minulostí v Německu. Muriel Blaive se zaměřila v kontextu svých vlastních dějin na téma, kdy se Francie musela vyrovnávat s vichystickým režimem. Z profesního hlediska je velmi vhodné, aby řídili takovouto instituci,“ potvrdil výběr kandidátů Žák.

Historik Petr Blažek se domnívá, že nejvhodnějším ředitelem by byl Adrian Portmann. „Vidím z jeho strany velkou ochotu rozvíjet ÚSTR na základě zákona, kterým byl zřízen, a věnovat se skutečně činnostem, kvůli kterým tento ústav zákonodárci zřídili. Portmann klade větší důraz na kvalitu výstupu. Důraz na větší odbornost mají i ostatní, ale myslím si, že to jsou spíše nerealistické představy. Nedovedu si představit, že tu budou podle paní Blaive pracovat zahraniční historici za průměrnou mzdu dvacet pětadvacet tisíc. Samozřejmě s cizinci spolupracujeme na různých projektech, ale představa, že by byl někdo vůbec ochoten za těchto podmínek pracovat, se mi zdá nereálná,“ upozornil pro ECHO24.cz na rozdíly mezi kandidáty Blažek. Zdeněk Hazdra by podle Blažka příliš nepřispěl k uklidnění situace, jelikož je příliš spjatý s předchozími krizemi, které se v ústavu odehrály.

Nedovedu si představit, že tu budou podle paní Blaive pracovat zahraniční historici za průměrnou mzdu dvacet pětadvacet tisíc. Samozřejmě s cizinci spolupracujeme na různých projektech, ale představa, že by byl někdo vůbec ochoten za těchto podmínek pracovat, se mi zdá nereálná.

Petr Blažek celý proces volby nového ředitele bedlivě sleduje. „Myslím si, že mezi kandidáty jsou velké rozdíly, podle toho, jaké oblasti se kandidáti věnují. Rada stanovila, které okruhy by měly kandidátské projekty zohlednit a u některých, zejména u Muriel Blaive, je výhradně řeč o věděcké části a případně o popularizaci historie, ale není tam zmíněna digitalizace nebo řízení ústavu, nic o ekonomických otázkách ústavu a archivu, takže jsou tam velké rozdíly. Nejkomplexněji to pojal podle mě Adrian Portmann a Zdeněk Hazdra,“ upozornil na nedostatky v kandidátských projektech Blažek.

Opačný názor má ale člen Výběrové komise Václav Žák. „Principiální rozdíly mezi jednotlivými záměry kandidátů nenajdete. To co bylo z mého hlediska nejdůležitější, tak je jistý rozpor mezi zákonem o ústavu a jeho vědeckým charakterem. Tam existovalo jisté napětí, kvůli kterému se vedly spory. A mně přišlo, že ze všech kandidátů si Muriel Blaive uvědomovala přesně v čem spočívá problém. Důležité je, aby politické zadání, které dává zákon, nemělo vliv na jeho vědeckou nestrannost a objektivitu. Její projekt řešil tento základní rozpor. Pochopitelně i pan Portmann si toho byl vědom, čili tam existovaly značné překryvy. Pan Hazdra se o těchto věcech na druhou stranu nezmiňoval. On celý ten ústav výkonně řídí, takže se zaměřoval na praktické otázky řízení ústavu,“ shrnul Václav Žák směřování tří hlavních kandidátů na ředitele ÚSTR.

V ústavu nikdo dlouho nevydrží

Kvůli častým změnám ve vedení mají v práci problémy i řadoví zaměstnanci. Odchází s nimi i další personál, a tak nyní doufají, že Rada vybere takového ředitele, který by byl schopen konsenzu a uklidnění bouřlivé situace. „Máme tady tuším sedmého 1. náměstka, šestého či sedmého ředitele odboru, sedmého ředitele archivu bezpečnostních složek. Samozřejmě tyto změny nejsou pozitivní. Práce, kterou zde lidé vykonávají, je z části odborná a předpokládá nějaké zkušenosti. Pokud jsou změny velmi časté, tak je to velmi špatné nejen jako vizitka ústavu na veřejnosti, ale je to především špatné pro tu samotnou práci,“ vysvětlil dopad častých změn ředitelů na chod ústavu Blažek, který hájí jako předseda Odborové organizace vědeckých pracovníků ÚSTR především zájmy svých kolegů.

Jde o atmosféru, která okolo ústavu panuje. Osobně se domnívám, že jakýkoliv z těch kandidátů bude ve velmi obtížné pozici.

Jiří Žák, který situaci v ústavu sleduje, však nevěří, že by se situace uklidnila jen díky osobnosti ředitele. „Jde o atmosféru, která okolo ústavu panuje. Osobně se domnívám, že jakýkoliv z těch kandidátů bude ve velmi obtížné pozici. Čili nevěřím, že by se to mohlo kouzelným proutkem zlomit,“ poznamenal Žák. Ten nejvíce věří Muriel Blaive. Podle něj by však ona, ale i každý ředitel potřeboval na uklidnění situace minimálně sedm let. „Po té době by ústav neměl mít žádné problémy a nebyly by kolem něho konflikty. Zda bude tak dlouhá doba dána jakémukoliv řediteli, to si ale nejsem jist,“ řekl Žák.

Nový nástupce současné ředitelky Pavly Foglové, která byla do funkce jmenována, by měl být zvolen nejpozději do konce dubna. Petr Blažek však věří, že k volbě dojde už dnes. „Rada si uvědomuje, že hledání nového ředitele trvá dlouho. Bez jednoho dne to je dnes rok od odvolání Daniela Hermana. Vyvolává to velké napětí nejen v ústavu, ale přitahuje to také velkou pozornost veřejnosti v ne úplně pozitivním směru,“ dodal Blažek.