1

Věk nerovnováhy

Témata: , ,

Všude panovalo vzrušení, protože docházelo k událostem, které nikdo neočekával, a všichni žili v napětí z budoucího vývoje….Jelikož ve všech zemích nastala změna, bylo nutno očekávat počátek nových událostí. To je totiž zcela přirozené, k tomu zpravidla dochází a to se tehdy také stalo. Polybios, Dějiny III.

V minulých měsících jste sledovali cyklus o českých zahrádkách a o vodě, který je doplněn o další materiály a vychází na podzim v nakladatelství Dokořán jako kniha Co se děje se světem. Následující projekt se snad rovněž stane knihou. Vychází ze semináře v Poslanecké knihovně o dopadech klimatické změny. Protože na tyto semináře poslanci stejně nechodí a je škoda, aby práce vyšla nazmar, chystám společně s Alexandrem Ačem z této akce knihu s příspěvky R. Hutha o klimatické změně, V. Wagnera o nízkoemisní energetice, M. Trnky o suchu v České republice. Kniha nejspíš bude uzavřena širší kolektivní kapitolou o cestě k národní resilienci, neboli odolnosti. V tomto seriálu se objeví jenom mé texty, které se týkají trochu technického, ale nutného popisu, co je klimatická změna a koncepce národní resilience. Některé důležité termíny či názvy knih jsou ponechány v angličtině, aby je čtenář mohl snadno vyhledat na internetových prohlížečích, protože v češtině podobné odkazy často neexistují, nebo jsou neúplné.

Klimatický systém lze pochopit jen jako celek
Ti, kdo si myslí, že studiem dílčí historie získají představu o celkovém dění, jsou na tom – podle mého mínění – podobně jako ti, kdo se domnívají, že z pohledu na pohozené části kdysi živého a krásného těla získají představu o síle a kráse tohoto tvora. Kdyby někdo mohl části tvora opět spojit a vrátit mu jeho podobu i život a pak by ho týmž lidem ukázal, věřím, že by všichni ihned přiznali, že byli předtím daleko od pravdy a že měli představy podobné těm, které se objevují ve snu. Z části lze totiž získat o celku jistou představu, nelze však nikdy celek přesně poznat a pochopit.
Polybios, Dějiny. Kniha I., str. 26.AG Design, Praha 2008, přel. Pavel Oliva

Klima

Dřív jsme jej definovali jako „průměrné počasí“ za hodně dlouhou dobu (obvykle 10-30 let). Dnes pod pojmem klima spíš rozumíme veškerou zkušenost, jakou na daném území s počasím máme – například příchod jarních mrazíků, bouřkové pasti v horských údolích, mlhy, první květy vybraných rostlin, povodně a další extrémy. Při takto chápaném klimatu je nutné začít od místní krajiny a nezůstat jenom u průměrných ročních srážek a teplot. Jakákoliv analýza místního klimatu by měla být prováděná po ročních obdobích a se zřetelem k méně častým, ale intenzivním epizodám.

Klimatická citlivost

Každá krajina je jinak citlivá ke klimatické změně nebo její složce. Klimatickou citlivost obvykle definujeme jako celkový klimatický dopad, který nastane při zdvojnásobení koncentrace oxidu uhličitého. Ten se projeví víc v Arktidě než na rovníku, víc v Řecku než v Čechách a jinak ve východním a západním Středomoří. Zdvojnásobení koncentrace skleníkových plynů znamená, že každý čtvereční metr zemského povrchu dopadne ročně oproti dnešku, který je o asi 1,2 °C teplejší o 4 watty navíc a každý watt odpovídá zvýšení teploty zhruba 0,25 °C.

Na neštěstí každé zvýšení teploty sebou přináší další zpětné vazby a většina těchto vazeb oteplení zesiluje. Pojďme si to ukázat na příkladech:

1 – vodní pára je nejmocnější skleníkový plyn. Její množství ve vzduchu závisí na přenosu větrem od moře, kde je vlhkost skoro 100% a hlavně na teplotě atmosféry. Oteplení způsobené oxidem uhličitým je dále zesíleno vodní parou (water vapour feedback).

2 – mraky představují nejhůře spočitatelnou část klimatické změny. Za teplého počasí se však častěji tvoří vysoká oblaka, jejichž celkový účinek je spíš oteplující.

3 – uhlíkový cyklus. Za teplejšího počasí rostou lépe stromy, ale hlavní propad uhlíku – mořský plankton snižuje svoji účinnost.

4 – led roztaje lépe za teplého počasí a proto klesne odraznost světlých ploch a zvýší se kumulace tepla tmavšími povrchy. Tání sibiřského permafrostu uvolní metan.

Znamená to, že díky druhotným výše popsaným účinkům, může být oteplení větší, než by odpovídalo nárůstu oxidu uhličitého v atmosféře. Největší obavy vzbuzují snadno uvolnitelný metan a organická hmota vázaná na věčně zmrzlé půdy a mořské šelfy Arktidy.

Pro potřeby České republiky můžeme klimatickou citlivost definovat šířeji – pomocí přírodních parametrů. Vojen Ložek uvádí příklad Ostravska, kde se při snížení srážek o 150 mm nestane skoro nic, jen vznikne trochu sušší Ostravsko. Naproti tomu když se sníží o 150 mm srážky na Jižní Moravě, posouvá se od zóny smíšeného lesa až ke kavylové stepi.

V letech 2014-16 se ukazuje další významný druh klimatické citlivosti. Oblasti budované krystalickými horninami, kde je většina pramenů vázaných na málo vydatné puklinové prameny, je mnohem zranitelnější než oblasti s podzemními zásobníky budovanými např. vrstvami pískovce. A pochopitelně je zde role půd, na jejichž retenční (to znamená zadržující vodu) schopnosti závisí i výška vody v místních studních. V každém případě je území ČR budováno několika celky s různou klimatickou citlivostí. Ta je při zvyšující se teplotě největší v místech, kde již v minulosti bylo sušší počasí – tedy na jižní Moravě a ve srážkovém stínu Krušných hor.

Jiným druhem citlivosti je zranitelnost přívalovými srážkami, která hrozí v Západních Karpatech, tedy pod Beskydy, Javorníkem a Bílými Karpaty. V těchto oblastech nejenom voda lépe stéká po flyšovém podloží, ale uplatňují se zde bouřky přicházející zejména s prouděním od Egejského moře. Jiným druhem citlivosti je zimní citlivost Ostravska na průniky chladného vzduchu směrem z polských a německých nížin. Pokud tedy hovoříme o citlivosti, jedná se většinou o dva různé aspekty téže změny – globální signál a jeho místní odezvu.

Například u kyselých dešťů zejména na chudých podhorských půdách je velký rozdíl v tom, zda stanoviště leží v rovině, kde se srážky spíš vsakují, anebo ve spodní třetině svahu, kde je intenzivní tok podzemní vody a dochází k mnohem většímu loužení.

Kolik uvolnitelného uhlíku je na Sibiři?
Východosibiřský šelf lemuje severní okraj Sibiře v délce zhruba 7 000 km. Celé pobřeží a to včetně šelfového moře je tvořené permafrostem, který obsahuje obrovské množství uhlíku, jež je vázán do metanu a metanových hydrátů, drobných organických zbytků, bublinek CO2 v ledu a v dalších, různě uvolnitelných formách. Celková látková bilance se odhaduje zhruba v tomto měřítku:
Atmosféra jako celek obsahuje 760 Pg (petagramů) uhlíku vázaného jako oxid uhličitý.
Tajga a tundra celkem obsahují kolem 1000 Pg uhlíku vázaného hlavně jako rostlinná hmota, půdní uhlík a metan.
Podmořský permafrost obsahuje kolem 1400 Pg uhlíku hlavně v podobě metanových hydrátů.
Ledový komplex obsahuje kolem 400 Pg uhlíku, ze kterého se ročně uvolňuje kolem 44 Tg (teragramů) uhlíku. Zhruba dvě třetiny tohoto uhlíku končí v atmosféře.
Jsme tedy konfrontováni se sibiřským zásobníkem uhlíku, který několikanásobně přesahuje obsah uhlíku v atmosféře. Snadno si přitom umíme představit, že 10-20% tohoto množství je poměrně snadno uvolnitelných, protože je vesměs vázáno na pobřežní a příbřežní led, vrchní část půd a permafrost. Arktida jako celek se přitom otepluje zhruba dvojnásobným tempem, než je celosvětový průměr a je to na ní znát.
Vonk J. E. et al. (2012, 29.8.): Activation of old carbon by erosion of coastal and subsea permafrost in Arctic Siberia. Nature 489 ze dne 29. srpna 2012.
Pokračování příště
/
Autor je geolog a esejista

Pracuje v Geologickém ústavu AV ČR, zabývá se vývojem krajiny, klimatem, životním prostředím a proměnami světa. Učí či učil na českých i zahraničních univerzitách. Publikoval desítky studií, ale i knihy pro širší veřejnost (Krajiny vnitřní a vnější, Dýchat s ptáky, Kameny domova  a další). Spolupracoval na asi stovce dokumentárních filmů i řadě uměleckých výstav. Je ženatý, má dvě dcery, žije a pracuje v Praze a na cestách.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.