Vyslání vojáků k záchraně Čechů v cizině by mohlo být snazší
Novela ústavy
NOVÉ
Vláda by mohla dostat právo rozhodnout o vyslání vojáků do zahraničí například k záchraně českých občanů v případě jejich ohrožení bez toho, že by takovou misi musely schvalovat obě parlamentní komory.
Předpokládá to novela ústavy, kterou předložila skupina poslanců včetně předsedy Sněmovny Jana Hamáčka (ČSSD) a ministra obrany Martina Stropnického (ANO). Zmírnění podmínek by usnadnilo třeba taky vyslání jednotek české armády do misí v rámci takzvaných sil velmi rychlé reakce Severoatlantické aliance.
„Navrhovaná úprava umožní státu být lépe připraven reagovat na krizové situace, které z důvodu zásadní změny bezpečnostního prostředí ve světě v posledních několika letech mohou přijít velice nečekaně,“ stojí v důvodové zprávě ústavní novely. Hamáček i Stropnický zdůraznili, že návrh podporují politici napříč Sněmovnou. Věří proto tomu, že projde schvalovacím procesem hladce.
O problému s nynějším zněním ústavy ohledně vysílání vojáků v těchto případech se debatuje už delší dobu. Nyní může vláda poslat české vojáky do zahraničí nejvýše na 60 dnů jen omezeně. Ústava hovoří o plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení, o účasti na mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace za souhlasu přijímajícího státu a o účasti na záchranných pracích při živelních pohromách a průmyslových nebo ekologických haváriích.
Ústavní novela by tyto tři podmínky zrušila. Stejně jako doposud by vláda musela o misi informovat Sněmovnu a Senát, Parlament by mohl rozhodnutí kabinetu zrušit. Informaci by ale poslanci a senátoři nemuseli dostat neprodleně, ale bez zbytečného odkladu.
Projednání už v prosinci
Protože jde o poslaneckou iniciativu, návrhem se nyní bude zabývat vláda. Pokud bude podle Černochové dostatečně rychlá, mohla by Sněmovna v prvním čtení novelu projednávat na prosincové schůzi. Protože jde o změnu ústavy, není možné, aby o ní poslanci rozhodli bez širší diskuse. „Tohle je poslední příležitost, jak reagovat na bezpečnostní situaci,“ uvedla Černochová. Kvůli blížícím se sněmovním volbám odhaduje, že by se podobná iniciativa mohla znovu řešit nejdříve za dva a půl roku.
Černochová řekla, že změna by neměla nijak narušit stávající praxi při účasti armády na dlouhodobě plánovaných misích. „Měla by pouze umožnit schopnost státu reagovat rychle a efektivně na akutní situace s takzvaně krátkou varovací dobou,“ uvedla. Podle Hamáčka je evidentní, že podmínky, jak vláda může reagovat, je třeba zpřesnit. Stropnický záležitost označil za zásadní a věří tomu, že se bez ohledu na stranickou politiku najde dost hlasů na podporu návrhu.
