Ota Zaremba. Olympijský vítěz byl na dně, teď zkusí projít do Senátu
Sláva, doping, extremisté
NOVÉ
Pyšní se zlatou olympijskou medailí i titulem mistra světa. Žádný z těchto nejcennějších kovů však už doma Ota Zaremba nemá. Ne kvůli tomu, že by se snad styděl za to, že si k úspěchům pomohl dopingem. Moc dobře ví, že vzpěračský sport nepatřil k těm nejčistším. Zaremba se však ocitl v tíživé životní situaci, kdy potřeboval peníze, proto olympijskou medaili prodal. Nyní se má lépe – bydlí v havířovské garsonce a bude kandidovat do Senátu za Dělnickou stranu sociální spravedlnosti. Rozhovor s ním přinesl týdeník TÉMA.
Před několika lety promluvil Ota Zaremba, vítěz olympijských her v Moskvě v roce 1980, o dopingu v Československu poprvé. Chtěl rozpoutat celospolečenskou debatu, snažil se vyvolat soudní proces s cílem, aby někdo nesl za zničené zdraví sportovců odpovědnost. Nakonec se ale stáhl do ústraní. „Když člověka něco bolí a je ze života zklamaný, tak řekne i věci, které nechce. Přijdou novináři a chtějí toho využít. Byl jsem tehdy psychicky na dně, ocitnul jsem se v podstatě skoro na ulici,“ říká k tomu dnes.
Zaremba současně zmírňuje své tehdejší výroky a upozorňuje, že ho k tomu, aby bral anabolické steroidy, nikdo nenutil. „Nikdo mě nepřesvědčoval a necpali to do mě!“ zdůrazňuje. Rovněž popírá, že by mu doping zničil život nebo že by se podepsal na jeho zdraví. Za jeho současné problémy s kolenem, se kterým ho čeká operace, viní sport. „Když o něco šlo, trénoval jsem až do úmoru. Dal jsem do toho všechno. Je to obrovská dřina a nese to s sebou i následky,“ říká devětapadesátiletý olympionik.
V souvislosti s cyklistou Lancem Armstrongem, zřejmě neslavnějším sportovcem, který na doping také doplatil, ale Zaremba říká, že boj proti dopingu je stejně vlastně marný. „Vždy jsou o něco napřed,“ dodává. Z toho důvodu sdílí názor, že by bylo lepší doping povolit. Na samotných sportovcích by pak bylo rozhodnout se, zda to podstoupí. „Budou znát rizika a nebude se hrát na to, že tenhle je čistý a tenhle není,“ vysvětluje.
´Sport je dnes o nehorázných penězích´
Ota Zaremba si také myslí, že je vzpírání sport, který patří do minulého století. Podle něj bude mít velké problémy, aby se vůbec v olympijském programu udržel. „Doba je jiná. Sport je dnes především o nehorázných penězích. To není jako za nás,“ tvrdí a dodává, že za svoji olympijskou medaili dostal od státu z dnešního pohledu směšných 50 tisíc korun.
Po problémech s alkoholem a vážné autonehodě v roce 1996 byl Ota Zaremba nezaměstnaný a přežíval pouze z částečného invalidního důchodu. Právě v té době se rozhodl, že prodá svoji olympijskou medaili. Upozorňuje ale, že právě zlato z Moskvy bylo jedinou medailí, kterou kdy prodal. Zbytek svých medailí, kterých za život vyhrál asi sto, rozdal.
Dnes je Zaremba podle svý slov celkem spokojený. „Mám invalidní důchod, kousek odtud malý byt. Kdyby to takhle bylo pořád, budu rád. Člověk zažije vrcholy a pak pády. Teď jsem, řekl bych, někde uprostřed a život mě začíná zase bavit. V tom středu bych rád zůstal,“ přeje si.
Rozhodně ale nezahálí, proto bude na podzim kandidovat na Mostecku do Senátu za Dělnickou stranu sociální spravedlnosti. Tento region si vybral proto, že se jedná o podobný region tomu havířovskému. Kandidovat zde bude zřejmě proti jinému olympijskému vítězi, hokejistovi Jirku Šlégrovi za ČSSD. „Už se na to těším. Zaprvé se zviditelní naše strana, a když nevyhraju, tak se taky nic nestane,“ komentuje své politické ambice.
O kandidatuře do Senátu Zarembu přesvědčil Tomáš Vandas, předseda Dělnické strany sociální spravedlnosti a bývalý předseda Dělnické strany, kterou v roce 2010 soud zakázal kvůli napojení na neonacisty. „Tomáš mi ohromně pomohl. Byl jsem fakt v obrovské krizi a on je neuvěřitelně pozitivní člověk. Říkal mi, že to nějak vyřešíme, že jsou v životě i horší věci. Pomáhal mi pak třeba i sehnat bydlení,“ dodává Ota Zaremba.
