Slovensko se loučilo s Michalem Kováčem. Zeman s Klausem přijeli pozdě
Pohřeb státníka
AKTUALIZOVÁNO
Státním pohřbem se dnes Slovensko rozloučilo s prvním prezidentem po vzniku samostatného státu v roce 1993 Michalem Kováčem, který zemřel minulý týden na selhání srdce. Obřad začal dopoledne kondolencemi na Bratislavském hradě, odpoledne se konala zádušní mše, později byl Michal Kováč pohřben na bratislavském hřbitově. Prezident Miloš Zeman a bývalá hlava státu Václav Klaus dorazili však pozdě. Kvůli této informaci se do médií pustil mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.
Na první státní pohřeb politika v novodobé historii Slovenska přijel také český prezident Miloš Zeman a jeho předchůdce v úřadu Václav Klaus. Česká delegace ale dorazila se zpožděním až na závěr kondolencí a rakvi s pozůstatky slovenského prezidenta se podle portálu sme.sk poklonila na hradním nádvoří.
„Důvodem bylo špatné počasí při letu do Bratislavy,“ vysvětlil ČTK zdržení Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček.
V e-mailu, který se objevil na iDnes.cz, ale mluvčí letiště Veronika Ševčíková píše: „Všechny lety na letišti BTS byly dnes odbavované podle letových plánů. Nezaznamenali jsme absolutně žádné nestandardní povětrnostní podmínky.“ Na média, která o pozdním příletu na pohřeb referovala, reagoval Ovčáček na Twitteru vyostřeně.
Buranským novinářům je Michal Kováč absolutně ukradený. Celý pohřeb jen opět zneužívají k antizemanovským útokům. Ostuda.
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) 13. října 2016
Pražská kavárna v antizemanovském zápalu minutu po minutě pitvá cestu na státní pohřeb. Jak řekl klasik: klaunů máme málo, zato šašků hodně.
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) 13. října 2016
Napsal například, že „Pražská kavárna v antizemanovském zápalu minutu po minutě pitvá cestu na státní pohřeb“, nebo že je „buranským novinářům Michal Kováč absolutně ukradený“ a že „celý pohřeb zneužívají k antizemanovským útokům“.
Kromě zahraničních delegací se posledního rozloučení s Kováčem zúčastnili také přední současní a bývalí slovenští politici. Kondolence Kováčově choti, dvěma synům a nevlastnímu bratrovi bývalého slovenského prezidenta se odehrávaly v Rytířské síni Bratislavského hradu, kde se s Kováčem mohla již ve středu rozloučit veřejnost.
Po skončení kondolencí příslušníci čestné stráže přemístili rakev na dělovou lafetu taženou vojenským vozidlem. Smutečný průvod se pak přesunul do nedalekého Prezidentského paláce. Ulici, kterou procházel průvod, lemovali vojáci i veřejnost, v metropoli se na několika minut rozezněly zvony.
Během ceremoniálu na nádvoří Prezidentského paláce zazněla státní hymna a z nábřeží řeky Dunaj dělostřelecké salvy. Po skončení oficiální části se z davu lidí, kteří se shromáždili u Prezidentského paláce, ozval potlesk.
Obřad v katedrále svatého Martina
Současný slovenský prezident Andrej Kiska v projevu během zádušní mše v katedrále svatého Martina řekl, že Kováč se nelekl odpovědnosti za směřování Slovenska.
„I díky slovům a činům Michala Kováče bylo politické zlo 90. let poraženo. I díky jeho statečným rozhodnutím, způsobu, jakým vykonával funkci hlavy státu, zůstaly dějiny samostatného Slovenska historií svobodného a demokratické státu, který se stal součástí sjednocené Evropy,“ řekl Kiska. Zmínil také únos Kováčova syna Michala do zahraničí v roce 1995, z něhož byla za vlády autoritářského premiéra Vladimíra Mečiara podezřelá slovenská tajná služba.
Kiska se v projevu také nepřímo vyslovil za zrušení amnestií, které v roce 1998 udělil Mečiar a které brání vyšetření zavlečení syna zesnulého exprezidenta do Rakouska. V minulosti návrhy na zrušení amnestií ve sněmovně opakovaně nepodpořili poslanci sociálních demokratů premiéra Roberta Fica.
Kováčova rodina se rozhodla uložit ostatky exprezidenta v rámci soukromého pohřbu na hřbitově v širším centru slovenské metropole, kde je pohřben například herec Július Satinský.
Kováč, kterého léta trápila Parkinsovova choroba, zemřel ve věku 86 let. Jeho funkční období v prezidentském úřadu v letech 1993 až 1998 poznamenaly spory s Mečiarem, který podle slovenských medií pozvánku na poslední rozloučení s Kováčem nedostal. Před rozdělením Československa byl Kováč posledním předsedou Federálního shromáždění ČSFR.
