Výročí 1968: Přijede žena, která demonstrovala v Moskvě proti okupaci

Olga Iofe Prochorovová

Výročí 1968: Přijede žena, která demonstrovala v Moskvě proti okupaciNOVÉ
Záběry z okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v sprnu 1968. Foto: Ilustrační foto: protiztratepameti.cz / Autor neznámý
1
Domov

Echo24

Před necelými padesáti lety držely studentky Olga Iofe Prochorovová a Irina Kaplunová plakáty s hesly: Na věčnou památku Janu Palachovi a Svobodu Československu. Učinily tak na moskevském Majakovského náměstí, kde uspořádaly demonstraci na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Letos šestašedesátiletá Prochorovová nyní navštíví Prahu.

O návštěvě informoval Adam Hradilek, který v Ústavu pro studium totalitních režimů inicioval a koordinuje projekt zaměřený na připomínku pamětníků zmíněných událostí. Olga Prochorovová se 23. srpna od 19:00 představí na besedě v Knihovně Václava Havla v Ostrovní ulici.

„Již od roku 2008 představujeme vždy na výročí srpnové okupace Československa osobnosti, kteří se s aktem vedeným vládami svých států nesmířily a proti invazi v roce 1968 protestovaly,“ řekl. Nejslavnějším protestem byla několikaminutová demonstrace na Rudém náměstí 25. srpna 1968, jejíž účastníci za svých pár minut svobody tvrdě zaplatili.

Na mnoha místech SSSR i v dalších zemích Varšavské smlouvy však protestovali další skupiny lidí a jednotlivci, jejichž jména často zůstala neznámá. „V minulých letech jsme v Praze představili například Ilju Ripse, Aldise Cilinskise nebo Michase Kukobaku,“ připomíná Hradilek.

Olga Prochorovová už jako žákyně deváté třídy v roce 1966 šířila letáky proti ideologické rehabilitaci Stalina. Proti invazi do Československa veřejně vystoupila v lednu 1969. „Tato akce ještě neměla vážnější následky, nicméně Olga pokračovala v aktivitách spojených se samizdatem a obranou politických vězňů, což jí vyneslo trest v podobě dvou let strávených v nechvalně známé Kazaňské vězeňské psychiatrické léčebně, kde byla například vězněna i Natalia Gorbaněvská,“ říká Hradilek.

Po propuštění v roce 1971 byla nadále aktivní jak v samizdatu, tak v ochraně lidských práv, za což byla nadále pronásledována. V roce 1978 po letech domovních prohlídek či domácího vězení emigrovala do Francie. V Paříži pracovala spolu se svým mužem v redakci ruskojazyčného exilového časopisu Ruská Mysl.

Její návštěvu v Praze organizuje Ústav pro studium totalitních režimů ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a sdružením Memorial.

Čtěte také: ‚Zahraniční agenti‘ pomohli v Moskvě vydat knihu o srpnu 1968