Konvička: Zažalujeme islám v Česku. Právníci: Je to téměř nemožné

Skupina právníků chystá žalobu s cílem omezit islám v České republice. Tvrdí to aspoň představitel iniciativy Islám v ČR nechceme Martin Konvička, který plán načrtl v pořadu Hyde park. Podle ústavních právníků oslovených deníkem ECHO24.cz je ale právní postup vůči celému náboženství prakticky nemožný. Jako krajní variantu připouštějí zásah do Listiny základních práv a svobod, který by ale fakticky znamenal mocenskou změnou.

„Islám není úplně normální náboženství. Ve svých základech má přinucení k víře, má trest smrti za odpadlictví, má šíření mečem a tak dále,“ uvedl Martin Konvička ve středu večer v ČT. Docent Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity stojí za iniciativou Islám v ČR nechceme (IVČRN). A naznačil, že se proti tomuto náboženství chystá v Česku podniknout právní kroky. Jejich výchozím bodem má být Listina základních práv a svobod.

Výkon práv může být omezen zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobod druhých.

Listina sice zaručuje v zemi náboženské svobody, ale v článku 16 stanovuje také podmínky pro jejich případné omezení. Celá pasáž dokumentu, který je společně s ústavou základem právního řádu v ČR, zní:

1) Každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru buď sám nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu.

(2) Církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti, zejména ustavují své orgány, ustanovují své duchovní a zřizují řeholní a jiné církevní instituce nezávisle na státních orgánech.

(3) Zákon stanoví podmínky vyučování náboženství na státních školách.

(4) Výkon těchto práv může být omezen zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobod druhých.

Právní napadení islámu je na pořadu dne, tvrdí Konvička

Právě tudy má právní útok proti islám v Česku jít, naznačil Konvička. „Pokud můžu hovořit za iniciativu IVČRN, domníváme, že právní napadení vlastně islámu je na pořadu dne, protože ta islámská víra je v tolika ostatních bodech v rozporu s Listinou ústavních práv a svobod, že tady máme prostě jednoznačný rozpor,“ uvedl s tím, že proti tomuto náboženství údajně vzniká žaloba. „Několik poměrně schopných a známých právníků se na tyto kroky připravuje,“ prohlásil.

Experti na ústavní právo Konvičkovu vizi ale v zásadě odmítají.

Kdo jsou tito právníci a ani to, kdo by nakonec takovou žalobu podal, Konvička ani po opakovaných dotazech neupřesnil. „Pokud někdo podá tu žalobu na islám, tak to nejspíš skončí až u Ústavního soudu nebo kde a bude se o tom rozhodovat na jiné úrovni než tady ve studiu,“ řekl moderátorce Barboře Kroužkové.

Experti na ústavní právo Konvičkovu vizi ale v zásadě odmítají. „U každé žaloby musíte mít stranu, která je nositelem žalobního práva, žalobní legitimace. A pak musíte mít někoho, kdo je na druhé straně žalovaný. V tomto případě se mi zdá konstrukce taková, že do ní nemůžete nikoho dosadit,“ řekl deníku ECHO24.cz Jan Kysela. „Není tady prostor pro žádnou žalobu. Co se týče českých procesních předpisů, předpokládá se tu žaloba vždy vůči konkrétnímu subjektu,“ přidal se právník Pavel Uhl, který v minulosti připravil žalobu na tehdejšího prezidenta Václava Klause za velezradu.

Ústavní soud není všelék, upozorňují právníci

Ani vize, že všechno vyřeší Ústavní soud, podle právníků neobstojí. „Přístup osob k Ústavnímu soudu je založený na tom, že je do vašich práv zasahováno. Nikoli, že vy jste se rozhodl skrze tento soud do něčích práv zasahovat,“ uvedl Kysela.

„Nenapadá mě žádná cesta, jak se může někdo, kdo není reprezentant státu, pokusit pomocí žaloby jakýmkoli způsobem praktikování islámu omezit.“

A jak je to se zmíněním ustanovením Listiny základních práv a svobod? „Ustanovení předpokládá, že zakázané jednání definuje zákon. Ne žaloba. Žaloba je procesní nástroj, kterým je možné vynutit věcné ustanovení zákona. Pokud pan Konvička mluví o žalobě, musí říct, které konkrétní ustanovení zákona chce vymoci,“ tvrdí Uhl.

„Nenapadá mě žádná cesta, jak se může někdo, kdo není reprezentant státu, pokusit pomocí žaloby jakýmkoli způsobem praktikování islámu omezit,“ míní Kysela. Jistou možnost vidí v tom, že by se někdo obrátil na zákonodárce a ti by následně přijali změnu zákona. „To ale vypadá jako zjevně protiústavní. Těžko si vyberete nějaké náboženství, které evidentně je co do možností vyznávání značně široké. A to náboženství plošně prohlásíte za nepřijatelné. Kdybych se to pokoušel dělat cestou zákona, mám pocit, že by nemohl nebýt protiústavní,“ dodal.

Možná skulina? Přímá změna práv a svobod

Uhl přeci jen určitou skulinu připustil. Přímý zásah do Listiny základních a práv svobod, ve které by se islám vyčlenil z obecně deklarovaných náboženských svobod. „Technicky je samozřejmě možné měnit ústavním zákonem jiný ústavní zákon. Je na to potřeba ústavní většina v obou komorách parlamentu. Taková změna by navíc podléhala případnému přezkumu Ústavního soudu,“ prohlásil.

„Ve své podstatě by došlo ke změně režimu. Pak už to není právní, ale mocenská otázka.“

Za stávajícího právního stavu nevidí ani Uhl ale legislativní vytěsnění islámu jako reálnou možnost. „Pokud za 10 let bude obsazení Ústavního soudu zcela jiné, může to samozřejmě všechno jinak. Pak bychom se ale bavili o tom, že se společnost změnila zásadním způsobem. Ve své podstatě by došlo ke změně režimu. Pak už to není právní, ale mocenská otázka,“ uvedl právní expert pro deník ECHO24.cz.