Babišův úřad podal trestní oznámení. Míří na Kalouska a Sobotku?
VÝSLEDKY AUDITU
NOVÉ
2
Ministerstvo financí podalo trestní oznámení kvůli některým transakcím z let 2004, 2005 a 2009, které odhalil audit řízení státního dluhu. Mohla při nich vzniknout škoda v řádu miliard korun, dodal mluvčí ministerstva Michal Žurovec. Neupřesnil, jestli trestní oznámení míří na neznámého pachatele, nebo na konkrétního člověka.
„Z taktických důvodů, abychom nemařili průběh vyšetřování, nebude ministerstvo nyní sdělovat další podrobnosti,“ řekl Žurovec. V letech 2004 a 2005 byl ministrem financí nynější premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), v roce 2009 ministerstvo vedl Miroslav Kalousek a po něm Eduard Janota. Kalousek uvedl, že si je jistý, že se ho záležitost týkat nemůže. Je přesvědčen o tom, že jde o „Babišův mediální humbuk“, aby odvedl pozornost od svých skutečných problémů.
Interní audit ministerstva financí podle mluvčího některé transakce shledal jako pochybné. K podobným závěrům dospěla kontrolní akce Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), jejíž výsledky úřad zveřejnil v polovině března, dodal. „Za účelem vyvrácení anebo potvrzení pochybností plynoucích jak z auditní zprávy, tak ze zprávy NKÚ, se ministerstvo financí rozhodlo obrátit na orgány činné v trestním řízení,“ uvedl Žurovec.
Kalousek dále upozornil, že neviděl audit ani text trestního oznámení. V roce 2009 odcházel z ministerské funkce ještě před polovinou roku. „Vím, že v roce 2010, když jsem se vrátil, že jsem nebyl příliš spokojen s výkonem odboru státního dluhu, že jsem tam udělal zásadní personální změnu. Ale ta nespokojenost se určitě netýkala věcí, ve kterých bych spatřoval trestný čin,“ nechal se slyšet Kalousek .
Při zpětném pohledu se přitom podle Kalouska řízení státního dluhu hodnotí úplně jinak, než když se pro budoucnost odhadují možné vývoje měnového kurzu nebo úrokových sazeb. „Když se někdo podívá zpět, může něco vidět jako nevýhodné, ale ti, co rozhodovali, vždy čelili poměrně výrazné nejistotě a museli zvažovat různá rizika. Byl bych strašně opatrný říkat něco o úmyslné trestné činnosti, to bych si opravdu netroufl,“ zdůraznil Kalousek.
Škoda za 10 miliard?
Podle informací serveru Neovlivní se jedná o více než rok starý audit, s jehož výsledky ministerstvo financí v čele s Andrejem Babišem (ANO) dosud váhalo, jak naložit. Znamenalo by to mimo jiné jít proti velkým bankám, které ze špatné správy státního dluhu těžily. Mezi nimi je podle Neovlivní minimálně jeden finanční dům, který se podílí na financování Babišova Agrofertu.
Podle auditu prý škody přesáhly 10 miliard korun. Kontroloři upozorňovali mimo jiné na to, že „ministerstvo při obchodech s bankami opakovaně sjednávalo pro stát krajně nevýhodné podmínky.“ Podle něj audit zjistil, že například při derivátových operacích banky dostávaly vybrat, zda úroky placené státem mají být fixní, nebo pohyblivé. Auditoři také odhalili ztrátu přes 1,4 miliardy korun z operace, která sice skončila předloni, ale závazky z ní pro stát platí ještě dalších deset let.
Při další operaci se ministerstvo ocitlo v rozporu se zákonem v pozici spekulanta, takže změna kurzu koruny o deset procent může v tomto případě znamenat ztrátu až 16 miliard korun, napsal server.
Zhruba před týdnem přitom bylo podáno podle Neovlivní ještě jiné trestní oznámení v souvislosti se státním dluhem, a to přímo na Andreje Babiše. Podle dokumentu se měl dopustit prý bankovních manipulací. Některým bankám prý nabízel výhodnější podmínky vůči státu a souběžně s tím od stejných bank získával lepší obchodní podmínky pro firmy, které ovládá nebo jsou s ním spřízněné.
„Andrej Babiš tak hrubým způsobem zneužil interní informace a z pozice své funkce zcela vědomě a účelově ovlivnil stávající pravidla. A to za zjevným účelem získání značného prospěchu nebo přímo finančního zisku pro sebe, osoby blízké, své firmy, či firmy jím ovládané zjevně či skrytě, popř. pro jiné subjekty, které jsou ve sféře jeho osobního vlivu,“ cituje server z trestního oznámení.
Babišův holding Agrofert považuje tvrzení z trestního oznámení za účelové a podává trestní oznámení na neznámého pachatele pro pomluvu.
Nevýhodné operace s úroky
NKÚ v březnové zprávě poukázal na dodatek ke smlouvě o swapové operaci z roku 2009, kvůli kterému podle kontrolorů platí Česká republika na úrocích přes 200 milionů korun ročně víc, než kdyby dodatek neuzavřela. S dodatkem je roční úrok 3,2 procenta z 243,2 milionu eur (6,6 miliardy korun), bez něj by byl úrok v současné době nulový. Ministerstvo financí v reakci uvedlo, že za sjednání dodatku zodpovídají lidé, kteří už na ministerstvu nepracují.
Kontrolní úřad nepodal trestní oznámení, protože výsledek jím kritizované swapové operace bude znám až v roce 2035 nebo 2036, až doběhne, řekla mluvčí NKÚ Olga Málková. „Může se stát na světových trzích něco, co z úroku 3,2 procenta udělá nádheru,“ doplnila.
Kontrolní zpráva NKÚ také zmínila finanční rezervu, kterou ministerstvo financí dříve vytvářelo pro případ, že by se mu nedostávalo peněz na financování státního dluhu, například kvůli nepříznivé situaci na finančních trzích. Podle kontrolního úřadu rezerva zatěžovala státní kasu úroky z dluhopisů, z jejichž prodeje rezerva vznikala.
