Jsou prvorození chytřejší? Unikátní studie dala odpověď
Rozsáhlý výzkum v USA
NOVÉ
1
Existuje nějaká souvislost mezi pořadím narození dětí a jejich inteligencí? Skutečně jsou prvorození chytřejší a benjamínci zase baviči? Odpovědi na otázky, které si laici i vědci kladou přinejmenším od konce 19. století, přináší nová americká studie, o níž informoval deník The Washington Post. Studie je podle svých tvůrců nejrozsáhlejší svého druhu v historii.
Pro ty, kteří věří, že pořadí narození dětí má vliv na osobnost dětí i jejich inteligenci, mají autoři studie dobré zprávy. Ano, výsledky skutečně ukázaly, že prvorození vykazují rozdíly v osobnostních rysech i inteligenci oproti později narozeným dětem. Rozdíly jsou ale tak malé, že je podle autorů člověk během života vůbec nezaznamená.
„Pouhým okem to není možné zaznamenat. Nejste schopní si posadit vedle sebe dva lidi a vidět ty rozdíly,“ říká profesor psychologie z University of Illinois, který výzkum vede.
Analýza ukázala, že prvorození mají jednobodovou výhodu v IQ oproti později narozeným. Rozdíl výzkumníci zaznamenali i v osobnostních rysech. Prvorození mají například tendenci být extrovertnější, sympatičtější a svědomitější než jejich mladší sourozenci a také méně trpí úzkostmi. Je to ale prakticky zanedbatelné. „Rozdíl je statisticky rozpoznatelný, ale bezvýznamný,“ hodnotí výsledky studentka psychologie Rodica Damianová, která se na vedení výzkumu spolupodílí.
Čtěte také: Historický mezník: robot si uvědomil sám sebe
Debata, zda pořadí narození sourozenců ovlivňuje inteligenci, sahá přinejmenším do konce 19. století, kdy vyšla kniha Francise Galtona English Men of Science: Their Nature and Nurture. Galton zkoumal anglické úspěšné vědce a zjistil, že 48 procent z nich byli prvorození anebo jedináčci. Od té doby se problémem zabývalo nespočet expertů. Nicméně autoři nově zveřejněného výzkumu tvrdí, že jejich studie je významnější, než předešlé studie.
Studie totiž bere v potaz faktory, které mohou výsledky potenciálně ovlivnit a které dřívější studie opomíjejí, jako je například socioekonomický status rodiny, její strukturu, počet dětí, věk, pohlaví nebo poměrný vztah mezi sourozenci.
„Například bohatší rodiny mají statisticky méně dětí než chudší rodiny, a tak mají větší procento prvorozených, kteří ale mají lepší přístup ke zdrojům, jako je například vzdělání, které formují jejich inteligenci i osobnost,“ říká Damianová.
Autoři také uvádějí, že se jedná o historicky největší výzkum zaměřený na pořadí narození a osobnost jedince. Výzkumu se účastnilo 377 tisíc středoškolských studentů a publikoval ji časopis Journal of Research in Personality.
Zjednodušeně řečeno, poselství studie je podle Damianové jasné: pořadí narození dětí by nemělo ovlivnit to, jestli budou vaše děti chytré a jaké to budou osobnosti.
