Vědecká senzace. CERN objevil částici, kterou hledal 50 let
Přelomový objev
AKTUALIZOVÁNO
1
Laici této zprávě patrně nebudou rozumět, ale vědci ji označují za přelomový milník fyziky. Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) ohlásila objev pentakvarku, částice, jejíž existenci dosud pouze předpokládala. CERN podle agentury AP uvedl, že pentakvark zjistili vědci pracující s Velkým hadronovým urychlovačem, který je nejvýkonnější na světě.
Existenci pentakvarku předpovídali již v 60. letech minulého století američtí fyzikové Murray Gell-Mann a Georg Zweig. Zweig, který v roce 1969 dostal za svou práci Nobelovu cenu, termín kvark vymyslel. Pojmenoval tak stavební bloky tvořící hadrony, což je další subatomární částice, jako například protony či neutrony.
„Každá částice, kterou známe, je až na výjimku několika podivínských částic složena z kvarku a antikvarku nebo třech kvarků. To je to, co tvoří hmotu ve vesmíru, z čeho jsme my, Země a Slunce,“ řekl teoretický fyzik Eric Swanson. Dodal, že pokud se pentakvark potvrdí, bude to znamenat zcela nový úhel pohledu na fyziku.
Podobný názor na to má i český fyzik Jiří Chýla: „Existence pentakvarku přináší důležité informace o tom, jak působí síly mezi kvarky uvnitř nukleonu a dalších částic. Detailní zkoumání těchto částic je velmi důležité a hledání dalších, podobných pentakvarkům bude pro budoucnost zajímavé.“
V minulosti byl nález pentakvarku, který je složen ze čtyř kvarků a jednoho antikvarku, opakovaně ohlašován. Několik experimentů oznámilo existenci pentakvarku na začátku nového tisíciletí, ale pozdější experimenty a re-analýza dat ukázala, že je to spíše statistický efekt než skutečná rezonance.
Objev podle CERNu uskutečnil vědecký tým pracující na detektoru LHCb, který je součástí urychlovače LHC. Tento detektor je určen pro zkoumání rozdílů mezi hmotou a antihmotou díky studování jedné z kategorií kvarků, kterou je kvark b. Podle Guye Wilkinsona, který je mluvčím týmu pracujícím s LHCb, studium pentakvarku může vědcům pomoci lépe porozumět tomu, jak je hmota tvořena.
Pro urychlovač částic to bude v případě potvrzení výsledků experimentu druhý velký objev. Tím prvním bylo doložení existence do té doby jen hypotetické částice známé jako Higgsův boson.
LHC, který je největší urychlovač částic na světě, tvoří kruhový tunel o obvodu 27 kilometrů umístěný v hloubce 50 až 150 metrů pod zemí. Nachází se na území mezi pohořím Jura ve Francii a Ženevským jezerem ve Švýcarsku. Fungovat začal v roce 2008, o pět let později bylo zařízení odstaveno kvůli modernizaci a zvýšení výkonu. Letos byl vylepšený urychlovač opět spuštěn. Předpokládá se, že v příštích třech letech bude v nepřetržitém provozu.
