Bursík se rozsudku ve věci protičínských demonstrací nedočkal
NÁVŠTĚVA ČÍNSKÉHO PREZIDENTA
AKTUALIZOVÁNO
1
Pražský městský soud v úterý odročil rozsudky v obou žalobách souvisejících s březnovou návštěvou čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze. První žalobu podal bývalý místopředseda vlády Martin Bursík, který si stěžuje na údajně nezákonný postup policie a magistrátu vůči protestnímu shromáždění svolanému během návštěvy. Druhou podala dvojice mužů na ministerstvo vnitra za to, že jim policie při návštěvě čínského prezidenta přikázala sejmout z oken tibetskou a tchajwanskou vlajku.
Protestující chtěli 29. března vyjádřit svůj nesouhlas s lidskoprávní politikou Číny, na plánované místo setkání u Pražského hradu se ale nedostali. Žaloba Bursíka a dalších tří svolavatelů shromáždění poukazovala na to, že demonstrace může být zakázána jen do tří dnů od jejího ohlášení, což se nestalo. Policie přesto Hradčanské náměstí uzavřela pro chodce i vozidla, přičemž argumentovala bezpečnostními důvody. Bursík tvrdí, že tím policisté porušili ústavně zaručené právo na shromažďování. U náměstí se podle něho navíc chovali pasivně agresivně a zdálo se, že chtějí vyprovokovat konflikt.
„Odhadovaný počet účastníků byl kolem 1,5 tisíce, nesli jsme za to pozvání odpovědnost,“ popsal Bursík. Dodal že situace na místě se začala vyvíjet „velice dramaticky“. Podle něj bylo naprosto neadekvátní, že „po zuby vyzbrojené policejní jednotky“ stály proti „takovým nebezpečným živlům“, jako je někdejší mluvčí Charty 77 Dana Němcová, bratr prezidenta Václava Havla Ivan nebo biskup Václav Malý.
Bursík uvedl, že v dnešní demokratické době vůbec neočekával, že by policie mohla takto jednat. Zdůraznil, že pokojný protest nebyl předem zakázán, a proto se domníval, že je povolený. Předseda soudního senátu Ladislav Hejtmánek odročil vyhlášení rozsudku, pravomocný verdikt padne pravděpodobně v lednu nebo únoru.
Případ tibetské vlajky – bez rozsudku
Druhou žalobu podali Ladislav Pelcl a Martin Maloš, kteří dnes u pražského městského soudu uvedli, že policejní argumenty ohledně údajného bezpečnostního rizika jsou alibistické, účelové a postrádají logiku. Policistům totiž vadily papírové vlajky, zatímco zatažené žaluzie v oknech nikoliv.
Dvojice mužů pracuje v karlínské budově Diamond Point, která stojí vedle hotelu Hilton, kde byl ubytován prezident Si Ťin-pching. Dne 29. března vylepili do oken své kanceláře dva archy papíru ve formátu A3 s vytištěnými vlajkami Tibetu a Tchaj-wanu, aby vyjádřili svůj nesouhlas s čínskou lidskoprávní politikou. Na místo bezprostředně poté dorazili dva policisté s tím, že Útvar rychlého nasazení vyhodnotil vyvěšení vlajek a pohyb lidí za okny jako riziko.
„Vlajky prý musely být sejmuty proto, že za nimi nebylo možno kontrolovat prostor za okny. To ale není pravda, protože vlajky byly jen v části oken. Policii nevadily žaluzie v dalších oknech i částečné zaclonění přímo v kanceláři žalobců,“ podotkl dnes právník dvojice Robert Kučera.
O tom, zda byl zásah nezákonný, rozhodne soud po provedení zbývajících důkazů na začátku příštího roku.
Kvůli třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga byla v ulicích Prahy denně nasazena tisícovka policistů, bezpečnostní opatření vyšla na 16 milionů korun. Na policejních služebnách skončilo 23 demonstrantů, a to jak z řad odpůrců, tak i příznivců státníka. Většinu incidentů policisté vyhodnotili jako přestupky. Kvůli některým zásahům proti projevům nesouhlasu s čínskou politikou čelila policie kritice. Podle vlastního interního šetření ale chybovala pouze v budově filmové a televizní fakulty, kam policisté přišli kvůli vyvěšeným tibetským vlajkám.
