Babiš se k hnízdu přiznal už v roce 2013. Chtěl si tam dovézt pandu
ÚDAJNÝ DOTAČNÍ PODVOD
NOVÉ
Přestože se Andrej Babiš mezi lety 2010–2013 systematicky pokoušel vyvrátit jakoukoli spojitost mezi ním a farmou Čapí hnízdo, úplně se mu to nepovedlo. V rozhovoru pro časopis Včelařství ze října 2013 se totiž přiznal k tomu, že s farmou na Benešovsku přece jen nějakou souvislost má. Konkrétně se svěřil, že by chtěl „dovézt pandu z Číny, abychom ji měli na farmě Čapí hnízdo“. Na Babišovo přiznání upozornil Deník referendum.
Když šéf hnutí ANO v roce 2013 poskytoval rozhovor časopisu Včelařství, zřejmě příliš nepřemýšlel o tom, jaký dopad by jednou mohla mít jeho slova. Na otázku „Jaké máte dneska cíle a výzvy?,“ totiž odpověděl: „Chci například dovézt pandu z Číny, abychom ji měli na farmě Čapí hnízdo. Je to velmi obtížné, dá se to realizovat jen s povolením čínské vlády, takže je to docela výzva.“
Babišova slova tak lze celkem snadno interpretovat jako přiznání k tomu, že farma Čapí hnízdo mu patřila i v době, kdy se k jejímu vlastnictví oficiálně nehlásil. Tento dojem ještě více posiluje jiná pasáž rozhovoru, kde se otevřeně píše o tom, že si majitel Agrofertu od předsedy Českého svazu včelařů objednal včelstva pro „svou farmu Čapí hnízdo“.
Jak ale upozorňuje Deník referendum, Babiš v té samé době – tedy v říjnu 2013 – jiným médiím tvrdil, že farma na Benešovsku s ním souvisí jen okrajově. „S Čapím hnízdem nemám nic společného. Půjčil jsem té společnosti přes čtyři sta milionů na stavbu farmy, ale jméno majitele neznám. Mám tam jen pronajatou jednu budovu, to je vše,“ řekl tehdy týdeníku Respekt.
Zajímavá je ale i samotná zmínka o dovozu Pandy. Jak totiž říká sám Babiš, získat pandu z Číny je „velmi obtížné“ a Říše středu za poskytnutí savce z čeledi medvědovitých obvykle požaduje nějakou protislužbu. Například pražská ZOO získala příslib pandy v souvislosti s uzavřením partnerské smlouvy Prahy s Pekingem. Součástí smlouvy je ale i často skloňovaný bod č. 3, v němž Praha deklaruje, že uznává Tchaj-wan jako „nedílnou součást čínského území“.
Čtěte také: Pandí alpinismus. Navlas stejné smlouvy, jen článek 3 se liší
Farma Čapí hnízdo, se kterou je spojovaný údajný dotační podvod ve výši 50 milionů korun, až do roku 2008 spadala do Babišova holdingu Agrofert. Aby však dosáhla na milionovou dotaci z Evropské unie určenou malým a středním firmám, bylo potřeba zbavit se spojitosti s Babišovým konglomerátem. Její akcie proto byly převedeny na anonymní formu akcií na doručitele a Babiš se – s výjimkou rozhovoru pro časopis Včelařství – od projektu v té době pokud možno distancoval.
Spojitost s Agrofertem bylo možné otevřeně přiznat až po uplynutí lhůty, během níž musela společnost Farma Čapí hnízdo spadat do kategorie malých a středních podniků. Tato lhůta podle DR uplynula v dubnu 2013. Farma se do přímého Babišova vlastnictví vrátila v létě 2014, kdy fúzovala s jednou z dceřiných firem Agrofertu, společností Imoba.
Rozruch kolem farmy na Benešovsku, o níž se někdy hovoří jako o víkendové haciendě ministra financí, znovu ožil v posledních dnech, když se ukázalo, že Farma Čapí hnízdo dostala na základě chyby při čerpání z roku 2009 pokutu 3,6 milionu korun. Ta se při započtení penále vyšplhala k šesti milionům. V roce 2012 byla velká část pokuty prominuta a firma z ní zaplatila pouze 37 tisíc korun plus odpovídající penále. Babiš dříve tvrdil, že úřady žádnou chybu nenašly. Projekt nyní vyšetřují i orgány Evropské unie. Pravicová opozice i koaliční partneři od Babiše v souvislosti s případem žádají vysvětlení.
