Český problém. Udrží ‚ctihodní občané‘ tajnou službu tajnou?

Premiér Bohuslav Sobotka před časem sliboval, že před posílením pravomocí tajných služeb zajistí jejich účinnější kontrolu, stal se ale pravý opak. Sněmovna ve středu umožnila zpravodajcům přímý přístup k bankovním účtům, daňovým přiznáním i telefonním číslům „podezřelých“ občanů, přislíbená novela umožňující dohled nad těmito aktivitami se teprve rodí. Kontrolory už ale nemají být soudci, nýbrž „ctihodní občané“.

Předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD) loni na podzim prohlásil, že vítá rozšíření pravomocí zpravodajských služeb, má mu ale podle něj předcházet zákon, který přijde s mechanismem kontroly špionů. A ještě nedávno Sobotka sliboval, že takový návrh do sněmovny předloží současně s novelou legalizující větší akční rádius zpravodajců.

To, že slib nesplnil, velké většině poslanců ale nevadilo, a ve středu nové pravomoci tajných služeb odklepli.

Více čtěte zde: Bankovní účty, mobily... Tajné služby toho budou vědět víc

Zákonodárcům stačilo, že je premiér týden předtím navštívil, a vysvětlil jim, jak by měla kontrola všech tří českých zpravodajských služeb vypadat. Kromě dosavadního sněmovního dohledu nad Bezpečnostní informační službou čili civilní kontrarozvědkou a Vojenským zpravodajstvím neboli armádní rozvědkou by vybraní poslanci mohli prověřovat i činnost civilní rozvědky známé pod jménem Ústav pro zahraniční styky a informace (ÚZSI).

Zároveň má vzniknout i jakýsi druhý stupeň kontroly, který by měli mít na starosti lidé mimo parlament. „Je to průlomová věc. Přístup by byl i k živým případům, bylo by tedy možné vidět do všeho, co se tam děje, služby by nemohly nic skrýt,“ říká předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Roman Váňa (ČSSD).

Podle Váni se ale už navzdory původnímu návrhu nepočítá na místo kontrolorů se soudci. „Má to být spíše jakási rada starších, lidí, kteří svým životem už prokázali, že stojí na straně státu,“ podotýká poslanec.

„Že rozvědka porušuje zákony? V to doufám.“

Nový záměr se nelíbí jinému členu bezpečnostního výboru, Danielu Kortemu z TOP 09. „Veřejná kontrola tajných služeb, to je přece protimluv a nesmysl. Nevidím důvod ani proč zřizovat kontrolní komisi pro ÚZSI. Čím méně toho o práci rozvědky vím, tím víc to přispívá k mé bezpečnosti. U rozvědky bych mohl kontrolovat jedinou věc: jestli nepůsobí v České republice, čímž by porušila zákon. Že porušuje zákony v zemích, v kterých operuje? No, v to doufám,“ prohlašuje Korte.

Skutečnost, že se v živých, tedy aktuálně šetřených kauzách „budou šťourat ctihodní občané“, podle něj značně zvyšuje riziko úniku informací. „Tu službu to znedůvěryhodňuje, její zahraniční partneři budou ostražití a rozvědka se tak může ocitnout v informačním vakuu,“ míní Korte.

„Na novele o kontrole zpravodajských služeb se pracuje, počítáme s tím, že by ji sněmovna schvalovala někdy v roce 2016,“ říká Vanesa Šandová z Úřadu vlády ČR.