Bankovní účty, mobily... Tajné služby toho budou vědět víc
Prolomení bankovního tajemství
AKTUALIZOVÁNO
1
Oproti minulosti budou BIS a další zpravodajské služby moci prolomit bankovní tajemství i v případech, které se netýkají terorismu. Novela zákona, kterou dnes schválila Poslanecká sněmovna, rozšiřuje i další pravomoci zpravodajců. Poslanci naopak odmítli opoziční návrh na omezení vojenských špionů, kteří se „proslavili“ například v kauze Nečasová.
Dosud mohly tajné služby podle zákona nahlédnout do účtů občanů pouze v případech, že byli podezřelí z terorismu. Nyní by to mělo jít pokaždé, kdy zpravodajci zdůvodní, že jde o bezpečnost České republiky. Například v kauzách organizovaného zločinu a hospodářské kriminality. Od operátorů budou „tajní“ oprávněni získat i údaje o lidech, na jejichž čísla narazili při odposleších telefonních hovorů. Dosud mohli oficiálně znát jen obsah telefonátů a čísla volajících.
Další tabu padlo, hlasy vládní koalice je prolomeno bankovní tajemství. Vláda považuje soukromí za podezřelé, Velký bratr se raduje.
— Zbyněk Stanjura (@Zbynek_Stanjura)
July 8, 2015
Daňové tajemství se prolomí tím, že zpravodajská služba bude moci žádat informace ze správy daní od Generálního finančního ředitelství. Ředitelství nebude muset údaje poskytnout, pokud by to ohrozilo účinný výběr daní. Původní úprava umožňovala tok informací jen od zpravodajských služeb k orgánům daňové správy.
Změnu umožní novela zákona o zpravodajských službách, kterou dnes schválila Poslanecká sněmovna. „Dostáváme se tak na standard běžný všude jinde. Zvláštní je spíš to, že tajné služby oficiálně přístup do telefonního seznamu ještě neměly,“ říká předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Roman Váňa (ČSSD). Váňa tvrdí, že ve skutečnosti novela nic podstatného nemění. Podle něj agenti čili tajní spolupracovníci BIS například v bankách potřebné informace zpravodajcům poskytovali už dřív, nyní se průnik do účtů stane pouze jednodušším.
(Ne)poučení z kauzy Nagyová
Poslanec opoziční TOP 09 Daniel Korte vystoupil proti kompetencím vojenského zpravodajství, které jsou podle něj nadstandardní a této službě nepatří. Korte navrhoval, ať se ve znění návrhu novely vypustí pasáž o tom, že vojenští špioni mohou získávat také informace týkající se „bezpečnosti“ České republiky.
„Vojenské zpravodajství je součástí ministerstva obrany, které nemá podle kompetenčního zákona žádnou působnost v oblasti vnitřní bezpečnosti, nýbrž výhradně v obraně,“ upozorňuje Korte. Tato podle něj nadbytečná kompetence vojenských zpravodajců mohla také legalizovat sledování manželky bývalého premiéra Petra Nečase (ODS), míní Korte. Aféra skončila v roce 2013 pádem vlády.
Korteho pozměňovací návrh sněmovní výbor pro bezpečnost odmítl. „Jde pouze o jazykový, ne věcný problém,“ hájí původní znění návrhu novely sociálnědemokratický zákonodárce Váňa.
