Ať Babišovy příjmy prověří finanční správa, žádají poslanci

Rozdílem v osobních příjmech a výdajích ministra financí Andreje Babiše (ANO), o kterých informoval Týdeník Echo, by se měla zabývat finanční správa. Zásah finanční správy žádají někteří poslanci – a to nejenom opoziční, ale i z vládních stran. Finanční správa má totiž podle nového zákona od začátku prosince loňského roku možnost prověřovat původ majetku, nepřiznané příjmy zdanit a vyměřit penále.

Babišův koaliční kolega z ČSSD poslanec Václav Klučka, který na nejasnosti upozornil při čtvrtečních interpelacích, a opoziční poslanec Miroslav Kalousek (TOP 09) se shodují, že by celou věc měly prověřit příslušné orgány. Podle Kalouska to jde také na odpovědnost celé vlády.

„Od prvního prosince platí zákon o prokazování původu majetku. Tohle jsou tedy úkoly pro výkon státní správy,“ uvedl pro server Echo24 Klučka, podle kterého by se na problém měla podívat finanční správa. „Od toho tady jsou příslušné instituce, aby konaly. Pochopitelně klíčová je v tom finanční správa, kde nelze mít přehnanou důvěru v preciznost činnosti,“ doplnil Kalousek v narážce na to, že finanční správa spadá do gesce ministra financí.

Celý problém vychází z Babišova nákupu od daně osvobozených dluhopisů. Tímto trikem Babiš ušetřil desítky milionů korun na daních, jak jsme psali zde. Zásadní problém je ale jinde. Babiš totiž podle zjištění Týdeníku Echo neměl na nákup dluhopisů dostatek legálních peněz. Vyplývá to z jeho majetkových přiznání a také z veřejných výroků pro média.

Dluhopisy, na které Babiš neměl

Do roku 2013, kdy nakoupil první várku dluhopisů za 1,252 miliardy korun, měl Babiš čistý příjem jen 1,10 miliardy korun. Babiš na dotazy nejdříve nechtěl odpovědět, poté na tiskové konferenci hovořil o podstatně vyšší částce než dříve. Finanční správa na dotaz deníku Echo24, zda podezření, že Babiš neměl na nákup dluhopisů dostatek legálních prostředků, zatím neodpověděla.

Více čtěte zde: Babiš neměl dost legálních příjmů na osobní nákupy

„Já si myslím, že je to obrovský problém a možná nebude jediný. Neumím pochopit ani to, proč se bojí odpovídat na otázky, které mu kladete nebo obecně média kladou. To jenom nabízí určitý prostor pro jakési uvažování, že je to snad pravda,“ dodal sociálnědemokratický poslanec Klučka. Ten kvůli tomu ve čtvrtek Babiše ve sněmovně interpeloval. Ministr financí ale v ten den ve sněmovně nebyl, na odpověď tak má lhůtu 30 dnů.

Podle Kalouska by se k tomu měli vyjádřit také jeho koaliční partneři. „Ale také jsou tu koaliční partneři. Pan premiér, pan místopředseda Bělobrádek a v žádném případě se nemůžou tvářit, že se jich to netýká. To je společná vláda a společná odpovědnost,“ dodal Kalousek.

Podobně se již ve čtvrtek vyjádřil také předseda ODS Petr Fiala. „Je na ministru financí, aby je vysvětlil. Stejně tak bude zajímavé sledovat, jak se k celé záležitosti postaví premiér Sobotka. Pokud se pan ministr zaštiťuje na každém kroku transparentností, nemůže k celé věci mlčet,“ sdělil deníku Echo24 Fiala.

Nový vládní zákon

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se k celé záležitosti zatím nevyjádřil, vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) ve čtvrtek pro deník Echo24 uvedl, že Babiš by měl podezření vyvrátit. „To je na dotčených orgánech, aby to posoudily. Předpokládám, že je v zájmu pana Babiše, aby podezření vysvětlil a vyvrátil,“ uvedl Bělobrádek. Jeho stranický kolega Jan Bartošek v pátek nechtěl celou věc komentovat, protože k tomu neměl dostat informací. „Nebudu útočit na pana Babiše, když k tomu nemám dostatek informací. To já nedělám,“ uvedl pro server Echo24.

Čtěte také: Bělobrádek: Je v Babišově zájmu podezření ohledně dluhopisů vyvrátit

Vláda přitom minulý rok i přes různé výtky opozice přijala zákon o prokazování původu majetku. Ten nabyl účinnosti na začátku prosince minulého roku a paradoxně by se mezi prvními mohl dotknout právě samotného ministra financí. Norma míří především na jednotlivce, jejichž hodnota majetku podle odhadu úřadů přesáhne jejich příjmy o více než pět milionů korun.

Vláda novou pravomoc přijala s vidinou odhalování nepřiznaných nebo zatajovaných příjmů a především jejich následné zdanění. Pokud poplatník původ svých příjmů nedoloží (a hlavně to, že příjmy zdanil), finanční správa mu daň dodatečně vyměří včetně penále. Pokud bude muset poplatník doplatit daň nižší než dva miliony korun, penále bude čítat 20 procent z této částky. V opačném případě půjde o penále 50 procentní. 100 procent navíc zaplatí ten, kdo nebude s finanční správou spolupracovat. Za porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku hrozí podle předlohy až tříletý trest vězení. Dříve to byl jen jeden rok. 

Čtěte také: Babiš náhle objevil miliardu osobních legálních příjmů