Zdravotnictví jako armáda. Němeček žádá přísnost

Turecký prezident Recep Erdogan se připravuje na zlé časy. Proto zakázal vědcům cestovat do ciziny. Experti by měli pomáhat tureckému hospodářství a nepřemýšlet za hranicemi o tom, jestli se mají vracet do vlasti zmítané vnitřními problémy. Erdogan je dostatečně radikální i sebevědomý, přesto by se měl při snaze posílit autoritu režimu, rozhlédnout také po cizině, jestli by nenašel inspiraci k dalším mimořádným krokům. Samozřejmě se nabízí Česká republika.

Povinné stáže z rozhodnutí kraje a státu

Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček dostal za úkol udržet lékaře ve vlasti, protože s ohledem na pětinásobné mzdy v Německu jich každoročně stovky odcházejí za hranice. Sepsal proto novelu zákona o vzdělávání lékařů. Udržet cenný lidský kapitál má opatření, podle kterého budou muset absolventi lékařských fakult léčit nejméně pět let v tuzemských nemocnicích. Celý průběh bude následující. Mladý lékař potřebuje praxi v nemocnici, aby mohl požádat o atestaci ve svém oboru. Proto mu stát nabídne tzv. rezidenční místo, kdy mu bude přispívat na mzdu. Až lékař po pěti letech předepsanou praxi dokončí, pak má dvě možnosti. Buď podepíše další pětiletou smlouvu v Česku, anebo náklady na svou praxi uhradí.

Tento návrh byl v první verzi zákona a vzbudil kritiku široké lékařské veřejnosti, včetně studentů lékařských fakult. Teď ovšem vznikla druhá verze a ta přišla s něčím ještě radikálnějším. Obsahuje paragraf, kde doslova stojí: „Lékař, který poskytuje ambulantní péči ve stanovených oborech zdravotní péče, absolvuje v rámci celoživotního vzdělávání pravidelnou stáž u poskytovatele lůžkové péče. Organizaci stáží zajišťuje kraj. Obory zdravotní péče, délku a četnost stáží, výjimky a bližší podmínky organizace stáží stanoví prováděcí právní předpis.“

V návrhu se tedy píše, že kraj může soukromému lékaři, praktikovi, internistovi nebo očaři, nařídit nástup na službu do nemocnice a že ministr zdravotnictví rozhodne, jak dlouho bude služba trvat a jak se bude platit. Co bude s pacienty postiženého lékaře, návrh zákona neřeší.

Návrhy připomínají čas nadvlády komunistů, v něčem je ještě překonávají. Povinnost pracovat v české nemocnici jde přirovnat k umístěnkám, které dostávali absolventi lékařských fakult v pohraničních špitálech. Služby v nemocnicích se budou lékařům nařizovat jako povinná účast na cvičeních Československé lidové armády. Když to dříve pomáhalo proti imperialistickým agresorům, musí to fungovat i v boji za zdraví lidu. Česká lékařská komora to nazývá nucenými pracemi, vhodnější je možná termín militarizace zdravotnictví.

Musí to být demokraticky

Erdogan by se měl také zamyslet nad výtkami, že prosazuje svou vůli jako diktátor, a opět se poučit v Česku. Ministr Němeček je demokrat, jde na to však od lesa. Nejdříve napsal novelu zákona o vzdělávání lékařů, která zakotvila povinnost strávit pět let v české nemocnici. Když nebyli doktoři spokojeni, připustil, že se připraví komplexní pozměňovací návrh, tedy v zásadě úplně jiný návrh. Bude jako novela novely úplně nepřehledný a také nekontrolovatelný, protože vznikne bez projednání odbornými vládními komisemi.

Komplexní pozměňovací návrh domluvili s ministerstvem na uzavřených jednáních poslanci zdravotního výboru a pět z nich, po dvou z ČSSD a ANO, jeden za lidovce, se pod novou verzi podepsalo. Dokument od poslanců zamířil na ministerstvo, které normu opět pozměnilo. Není třeba jisté, jestli nápad s povinnými stážemi měli poslanci nebo ministerští úředníci. V první schůzi po prázdninách čeká na zákon druhé a třetí čtení ve sněmovně, kde ho vládní poslanci zřejmě s podporou komunistů či Úsvitu bez připomínek odhlasují, jak to obvykle u složitých zdravotnických norem dělávají.

Jak si pak někdo může stěžovat na normu, kterou nakonec ani nenapsal ministr, ale zvolení zástupci lidu. Odborná veřejnost se mohla vyjádřit a její připomínky byly projednány. Možná to bude přísné, rozhodovalo se však demokraticky.

Jediná potíž je v tom, že to nebude fungovat. Zmiňovaná opatření donutí ještě více absolventů odejít po dokončení lékařské fakulty do Německa, Británie nebo Rakouska, uvažovat o tom budou už i zavedení soukromí lékaři.